"Domníváme se, že tady nevzniká kombinace, která by byla pro Českou republiku vhodná za účasti nebo hodná podpory KDU-ČSL. Také je to výraz naší pokory a zpytování svědomí, protože jsme nedostali od voličů takový mandát, jako bychom si podle našeho soudu zasloužili. Je potřeba se tedy soustředit na práci uvnitř strany, odstraňovat chyby," řekl k rozhodnutí předsednictva jít do opozice Bělobrádek.

"My určitě budeme konstruktivní opozicí, která nebude shazovat věci jen proto, že je navrhuje vláda, nebudeme říkat, že vláda dělá úplně všechno špatně, když to nebude pravda. Tam, kde to bude mít smysl, ji budeme podporovat. Pro nás je důležité, abychom i z opozice mohli bojovat s tím, aby se tady nerozkládal parlamentní demokratický systém," doplnil předseda lidovců.

"Volič nám jasně řekl, že nás ve vládě nechce, že nás vidí v opozici," řekl místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík. Podle něj je na stranách, které získaly silnější mandát než lidovci, aby přijaly odpovědnost a dohodly se na vytvoření vlády. Zmínil v té souvislosti ODS, Piráty a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Benešík také řekl, že pokud by celostátní výbor zavázal stranu, aby o vstupu do vlády jednala, na svou funkci místopředsedy by rezignoval. Své setrvání ve vedení strany by v takovém případě zvažoval i další místopředseda Jan Bartošek. Oba místopředsedové odchod do opozice podporují a podle nich bylo i dnešní rozhodnutí předsednictva jednomyslné.

Předsednictvo podle Bělobrádka také konstatovalo, že volby skončily pro KDU-ČSL neúspěšně. Strana ztratila proti roku 2013 zhruba 40 tisíc hlasů a přišla o čtyři poslanecké mandáty. "Shodli jsme se, že to je kombinace komunikace a některých chyb, kterých jsme se dopustili," řekl Bělobrádek. Chyb se dopustil on i strana jako celek.

Bělobrádek také zopakoval, že v pátek dá svou funkci k dispozici na jednání celostátní konference, která je nejvyšším lidoveckým orgánem mezi sjezdy. "Já jsem vzal všechny chyby, které jsem udělal já a nejenom já, protože to všechno musí jít za předsedou," řekl. Celostátní konference podle něj rozhodne, zda mu dá nebo nedá důvěru. Nečeká, že by v pátek mohli skončit ve funkci další členové předsednictva. "Je potřeba, aby aspoň formálně pokračoval aspoň první místopředseda nebo předsednictvo, abychom měli vedení strany," řekl.

Bartošek a Benešík řekli, že oni podporují setrvání Bělobrádka v předsednické funkci. Benešík také řekl, že podle jeho informací se Bělobrádek nechystá na dalším lidoveckém sjezdu kandidovat na předsedu, i proto nechce nyní urychleně vedení strany měnit. Další řádný sjezd KDU-ČSL by se měl konat na jaře 2019.

Desetičlenný poslanecký klub KDU-ČSL povede místopředseda strany a dosavadní místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Prvním místopředsedou klubu bude Jiří Mihola, který lidovecké poslance vedl v předchozí Sněmovně, řadovým místopředsedou Ondřej Benešík. Lidovci to dnes oznámili na tiskové konferenci po prvním jednání poslaneckého klubu.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nechtěl komentovat, zda budou lidovci usilovat i o funkci místopředsedy Sněmovny. Podle něj je na to zatím příliš brzy a bude záležet i na jednání s dalšími stranami. Bartošek nicméně novinářům před jednáním klub řekl, že vzhledem k síle KDU-ČSL ve Sněmovně nepředpokládá, že by strana post ve vedení dolní komory Parlamentu získala.

Lidovečtí poslanci se na dnešním jednání také dohodli, kdo se bude ucházet o místo v jakém sněmovním výboru. Bělobrádek ani Bartošek ale nechtěli říct bližší podrobnosti ani to, v jakém výboru strana chce získat předsednickou funkci. Chtějí to nejprve projednat s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně.

KDU-ČSL uvažuje i o užší spolupráci ve Sněmovně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN), ke kterému cítí programovou blízkost. Bělobrádek ale nečeká, že by poslanecké kluby spolupracovaly tak úzce jako ty senátní, které někdy zasedají společně.