„Tramvaje dosahují podle jízdních řádů cestovních rychlostí i menších než deset kilometrů za hodinu, v reálném provozu to bývá ještě méně,“ píše se v materiálu, který měli radní na stole. Jedná se o dokument, který schválilo v září 2017 ještě předchozí vedení metropole v čele s hnutím ANO, o projektu preference městské hromadné dopravy v Praze na roky 2016 až 2020.

Obtíže podle zmíněného dokumentu bývají hlavně na trase z I. P. Pavlova přes Karlovo a Palackého náměstí k Andělu. Mezi problematické patří rovněž úsek od zastávky Právnická fakulta přes Staroměstskou k Národnímu divadlu. Studie má řešit i problémy na Malé Straně, v Holešovicích, Libni, Nuslích (okolí náměstí bratří Synků a Nuselské ulice), na Smíchově či na Vinohradech.

Studie za tři sta tisíc korun

Rada hlavního města Prahy zadala teď - tedy zhruba v polovině plánovaného období - Fakultě dopravní ČVUT studii míst se špatnou průjezdnosti tramvají, kde by mělo být navrhnuto i řešení. Náklady nepřesáhnou podle magistrátu 280 tisíc korun, které budou hrazeny z rozpočtu firmy Ropid, organizátora MHD v Praze a okolí.

„Zhotovitel může na základě svých expertních znalostí či nových poznatků vycházejících z provozu v zadání definované oblasti rozšířit například i o okolní křižovatky či úseky. Tím bude možné zajistit komplexní řešení celé problematiky. Takové podněty na lokality mohou vzejít i z projednávání s dalšími zúčastněnými stranami,“ uvádí pražská rada v aktuální důvodové zprávě.

Koaliční politici si v tomto směru hodně slibují od návratu tramvají na Václavské náměstí. Spojení Vinohrad s centrem města přes magistrálu má ulehčit vytíženým tratím a pomoci při řešení mimořádných událostí. Mezi priority hlavního města patří prodloužení tramvajové trati z Kobylis do Středočeského kraje nebo spojení Pankráce s Budějovickou kvůli plánované výstavbě metra D.