Kde se měří teplotní rekordy? Data z Klementina nemusí být dokonale přesná

Spolu s Jaroslavem Přibylem, jedním z těch, kteří se třikrát denně vypravují na stanici sbírat data, jsme nahlédli pod pokličku tohoto unikátního místa. Na první pohled se zdá, jako kdyby se ve stanici téměř zastavil čas. Měření probíhá na totožném místě a takřka stejnými prostředky jako už po mnohá desetiletí.

Kromě současných měřicích přístrojů místnost skýtá i řadu historických a již nepoužívaných nástrojů, včetně několika kusů záznamových knih z první poloviny 20. století. Historickou atmosféru narušuje pouze nezbytný počítač a telefon.

Proces měření

Meteorologická stanice umístěná v bývalé jezuitské koleji je v médiích snad tou nejskloňovanější, zejména když přijde řeč na teplotní rekordy. „Měří se třikrát denně 7 dní v týdnu, v 7.00, 14.00 a 21.00, v letním středoevropském čase pak v 8.00, 15.00 a v 22.00, docházíme sem ze stanice na Karlově," popsal Jaroslav Přibyl proces měření.

„Používají se dvě meteorologické budky, standardní žaluziová a plechová, která je replikou původní. Zaznamenáváme teplotu a vlhkost vzduchu. Maximální teplota se měří večer a minimální ráno a večer. Včera například (22. května., pozn. red.) byla teplota přes den pouze o desetinu nižší, než je rekord z roku 1950," uvedl Jaroslav Přibyl.

Měřicí budky se nachází v prvním patře severní strany jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina. Střešní plošina, takzvaná zahrádka, je umístěna na východním křídle technické knihovny. Cesta k ní vede přes několikery schody, finišuje se na strmém kovovém schodišti vypadajícím spíše jako žebřík. Poslední překážkou pak je kovový poklop.

„Nahoru naštěstí nemusíme tak často," smál se Jaroslav Přibyl. „Odměnou nám jsou měřiče srážek a slunečního svitu, mezi nimi je i například heliograf, přístroj připomínající kouzelnickou skleněnou kouli, jehož prostřednictvím se měří délka slunečního svitu. Prémií pak je nádherný výhled na centrum města," dodal.

Specifika stanice

Klimatická stanice uprostřed areálu Národní knihovny České republiky je unikátní zejména svou historií, teplota se v Klementinu měří nepřetržitě téměř čtvrt století. S tím ale souvisí i problematičnost stanice. „Standardně bývají stanice 2 metry nad zemí, tady je to výš, navíc je umístěná na stěně budovy," popsal Jaroslav Přibyl.

Údaje také může ovlivňovat poloha stanice, díky níž můžeme očekávat průměrně vyšší teploty. Často bývá v této souvislosti zmiňována možnost takzvaného tepelného ostrova města, v němž je vyšší teplota než v jeho okolí.

„Každou stanici ovlivňuje prostředí, v kterém je umístěná. V Klementinu je důležitá historická kontinuita měření a unikátní nepřetržitá řada údajů. Měří se neustále, ani v době povodní nedošlo k jeho přerušení," komentoval Jaroslav Přibyl.

S daty je tak třeba pracovat opatrně a nevztahovat je na celé území republiky. „Specifické umístění stanice je dáno snahou zachovat historickou kontinuitu. Proto měříme tímto způsobem a na tomto místě, aby bylo možné data mezi sebou porovnávat," vysvětlil.

Kousek historie

Meteorologická stanice plně zapadá do atmosféry klementinského komplexu. Pevně stojí na svém historickém podloží, ze kterého čerpá symbolicky i reálně. Data, která stanice poskytuje, jsou unikátními údaji o vývoji počasí v místě. Představují cenný zdroj informací i pro současnou vědu, je s nimi ale vždy třeba zacházet obezřetně.

Čtěte také: V Praze v létě opět pršet nebude. Pomoci může více zeleně

Jana Kašparová