Dluh hlavního města se od roku 2006 snížil o 16,5 procenta a činí 26,8 miliardy korun, čili asi 21.451 korun na obyvatele. Vyplývá to z údajů magistrátu a Českého statistického úřadu. V letech 2006 až 2009 se snižoval, ale letos se zvýšil asi o 1,6 miliardy korun. Od loňska město hospodaří s deficitem.

Celkové příjmy pražského rozpočtu v letech 2006 až 2009 stouply navzdory krizi z 45,7 miliardy korun na 48,7 miliardy Kč. V roce 2008 ale činily asi 52,7 miliardy korun, letošní rozpočet počítá zatím s 38,5 miliardy korun, nejsou v tom ještě započteny státní dotace, které ještě nepřišly a které se očekávají podle odboru rozpočtu pražského magistrátu ve výši asi šest až osm miliard korun. Daňové příjmy z roku 2006, odkdy magistrát ovládá ODS, budou podle propočtů asi o 1,5 miliardy korun nižší než letos.

Praha dluh postupně snižuje

Metropole zároveň v letech 2006 až 2009 snížila svůj dluh z 32,2 miliardy na 25,2 miliardy korun. Loni město splatilo 6,9 miliardy korun, letos 3,75 miliardy korun společnosti Praha Finance B.V. (dříve ING) a ještě další půl miliardy korun jiným věřitelům. Letos si ale také půjčilo u Evropské investiční banky (EIB) celkem 225 milionů eur (zhruba 5,8 miliardy korun). „Jsou to nejvýhodnější úvěrové zdroje,“ řekl k tomu ČTK opoziční zastupitel Jiří Witzany (SNK ED). Celkový dluh města se tak zvýšil na 26,8 miliardy korun. Podle odboru rozpočtu pražského magistrátu je to ale jen „malé zaškobrtnutí“ a trend snižování dluhu to neohrozí.

„Problém za poslední volební období bych viděl v alokaci prostředků,“ uvedl Witzany. Samotné snižování pražského dluhu hodnotí pozitivně, problémem je ale podle něj nerovnoměrnost. „Nesmí to být dogma,“ dodal s tím, že kvůli důrazu na investice do stavby městského okruhu a tunelového komplexu Blanka se nedostává prostředků na investice do dopravního podniku nebo třeba školství.

„Problém je odsunutý do budoucna. S MHD to tak dál nemůže pokračovat. Příští politická reprezentace bude mít svázané ruce,“ řekl Witzany. Podle něj totiž příští magistrát bude muset hledat zdroje a úspory pro příliš mnoho projektů započatých v tomto volebním období.

Na investice dopravního podniku, především na uhrazení závazků za nákup nových tramvají, autobusů a za opravy vozů metra půjde právě 2,5 miliardy korun (asi 100 milionů eur) z letošního úvěru od EIB.

21 miliard na Blanku

Tunelový komplex Blanka, který se začal stavět v roce 2007, má být součástí severozápadní části městského okruhu. Stavební práce na něm vyjdou Prahu celkem na 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s šestimiliardovou investicí do severozápadní části městského okruhu, na prodloužení metra A do Motola s další miliardou korun.

Podle magistrátního tiskového oddělení nelze evropské dotace rozdělovat podle jednotlivých let, protože některé se schvalují, o jiných je už rozhodnuto a ještě jiné se realizují. V současnosti má hlavní město 13 projektů v rámci operačního programu Praha – Konkurenceschop­nost, dalších šest projektů se financuje z programu Praha – Adaptabilita. Celkem mají k dispozici přes miliardu korun, ale celá částka se podle magistrátu možná nevyčerpá.

Podporují se tak projekty cyklostezek, rekultivace parků a nevhodně využitých ploch, výstavba dětských hřišť. Mezi dotované projekty patří revitalizace zahrady Kinských, vodního díla Džbán, Vršovické vodárny, přírodního parku Dubeč nebo skládky Hloubětín. V programu Praha – Adaptabilita uskutečňuje magistrát pět projektů týkajících se sociální péče a jeden ve školství za celkem 361 milionů korun.