Okna na oddělení v Jungmannově domě u sv. Apolinářev Praze jsou dodnes zamřížovaná. I když dnes mříže nejsou potřeba, proces léčby má svůj pevný řád jako na vojně. Podle statistiky abstinuje deset let po jejím skončení třetina přijatých žen a skoro dvě třetiny těch, které svůj pobyt řádně dokončily.

Že je závislost na alkoholu mnohem nebezpečnější pro ženy než pro muže, není podle adiktologů žádné klišé. „Ženské pití patří společensky k nejvyšší míře stigmatizace, ta je ještě více posílena rolí matky. To přispívá k tomu, že k nám ženy nechodí včas, a jsou pitím zdevastované,“ předeslal Olga Pecinovská, vedoucí lékařka oddělení Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK.

Testování školáků. Ilustrační foto
Školy patří mezi ohniska epidemie, potvrzují testy

Zatímco v roce 1978 byla typickou pacientkou ženského oddělení vdaná alkoholička ve věku 31 až 40 let se středoškolským vzděláním a jedním dítětem, dnes je o deset let starší. K léčbě ji většinou přimějí její dospělé děti, žije bez partnera nebo s mužem, který také pije. V době nástupu do léčebného programu je již často nezaměstnaná nebo jí zaměstnavatel pohrozil vyhazovem z práce. Poslední kapkou bývá často právě ztráta zaměstnání.

Statistiky ovšem po léta ukazují jeden jev: každá pátá pacientka pracuje ve zdravotnictví nebo v sociálních službách.

Podle ředitele VFN Davida Feltla je tento stav naprosto alarmující. „Je to obrovské téma. Naši kolegové tady závislost léčí, my ale zároveň fungujeme i jako klient. Mluví se i o tom, co si zdravotníci prožili během covidu, a rozhodně jim to nepřispělo,“ přiblížil Feltl.

Zaměstnancům ve své nemocnici dlouhodobě nabízí jako prevenci možnost psychosociální podpory. „Důležitá je práce s kolektivy a identifikovat toto nebezpečí včas. U nás to máme zavedené,“ potvrdil ředitel.

Podle odborníků samotná pandemie neměla na závislosti vliv, dopad ale mělo omezení kontaktu s vnějším světem během léčby. Pacientky nechodily ven, nenavštěvovaly rodiny a chyběl jim kontakt s dalšími abstinujícími. „V době pandemie byly omezené ambulantní služby, což se určitě do celkové situace promítne. Covid a s ním spojený lockdown určitě závislosti nezpůsobil. Byl ale pro řadu lidí s problémy tou poslední kapkou,“ sdělila Pecinovská.

V současnosti mají v Jungmannově domě čtyřiadvacet lůžek, řádná ústavní léčba trvá čtyři měsíce, doléčovací program tři až pět let. Většina bývalých alkoholiček navštěvuje během dalších deseti let několikrát do roka udržovací program.