Při založení Nového Města pražského se Karel IV. rozhodl založit tři náměstí, a to tak velkorysá, že Praze vystačila po šest set let. Zejména na Novoměstském rynku, dnešním Karlově náměstí, bylo tolik místa, že si jeho následovníci s ním nevěděli rady. Prodával se zde dobytek, odtud název Dobytčí trh, stály tu shluky domků, a dokonce tu byl i kostel, cvičilo zde vojsko, hospodyně si odtud nosily ryby a podobně.

Knížka o Praze z roku 1853 nazývá Dobytčí trh nestvůrným nejen pro jeho rozlohu, která je větší, než zaujímá mnohé městečko, ale také jeho celkovou neupravenost. Rynek prý působil pustým dojmem, kde kromě staré kaple a tajemného kamene byl jen špalíček zchátralých domků. Není divu, že bujná lidová fantazie dovedla toto prostranství obestřít různými pověstmi a historkami.

V kryptě je ukryt zlatý poklad

Mluvilo se o celém labyrintu podzemních chodeb, rozloženém pod náměstím s příšerným vězením a mučírnami, ale i se sály, kde se konala tajná zasedání. Před rokem 1848 se tu prý scházeli stoupenci Mladé Čechie, odehrávaly se tajné obřady sekty Bekulů a odtud prý byl také vchod do tajné krypty zbořené kaple Božího těla, ve které je ukryt nesmírný zlatý poklad jezuitského kláštera. V pokladu prý je velice cenný, diamanty vykládaný kříž, v jehož středu je oko. Podle pověsti tento kříž má značnou magickou moc.

Jak už bylo řečeno, na náměstí bývala kaple Božího těla, ve které byly vystavovány ostatky světců, které Karel IV. sbíral po celém světě. Podle pověsti byla kaple postavena na místě, kde se stal zázrak: Jistá žena po svatém přijímání vyňala hostii z úst a pak ji na Dobytčím trhu pohodila. Od té chvíle na onom místě poklekal dobytek a nad tržištěm se v noci rozzářila jasná hvězda. Proto Karel IV. nechal na onom místě postavit kapli, která byla zbourána až za Josefa II. v roce 1791.

Také se vyprávělo, že 20. července 1571 se na Dobytčím trhu strhl silný vítr a země se otřásala jako při zemětřesení. V tom se objevil pluk jízdního vojska, za kterým jel těžký vůz, který neměl kola. Okolo vozu kráčelo osm bezhlavých postav. Zjevení došlo ke kapli a na vůz naložilo mnoho velkých beden. Potom pokračovalo směrem k radnici a vichřice ustala. Lidé to považovali za zlé znamení a jejich předtucha se vyplnila. Následný rok byla velká neúroda a pomřelo mnoho lidí.

Místo poprav šlechticů

Lidé neměli kapli příliš v lásce a zejména v noční době se báli okolo ní chodit. Z podzemí kaple se prý ozývaly zoufalé výkřiky a hlasy volající o pomoc. Byly to prý hlasy jezuity mučených a nelidsky týraných lidí v čase po bitvě na Bílé hoře. Podle pověsti je o půlnoci dodnes možné se tu setkat s jejich stíny.

Uprostřed Dobytčího trhu byl shluk několika domků a u jednoho z nich byla mramorová deska s vytesaným křížem a lebkou. Prý označovala místo tajných poprav osob z kruhů šlechty a vyšších duchovních. Nadzvednutím desky byl zpřístupněn vchod do podzemních chodeb, kde oni nešťastníci byli pohřbíváni.

Karolina Světlá v románě Zvonečková královna připomíná malebný starý dům se sochou Jana Nepomuckého zvaný U Šálků, který stával poblíž kaple. Jeho zvláštností bylo, že místo tradičních hvězdiček bylo okolo hlavy světce pět malých zvonečků. Román vrcholí, když krásná mladá dívka z bohaté měšťanské rodiny, zvonečková královna, se v noci dívá z okna na popravu svého milence, člena zednářského hnutí, před kaplí Božího těla, čímž tragicky končí děsivá hra jezuitů o dívčino jmění.

JAROSLAV WIMMER