VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Karlova univerzita chce posílit svou prestiž

Praha - Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl Deníku řekl: Chceme posílit prestiž a vědeckou práci.

7.4.2008
SDÍLEJ:

Slavnostní shromáždění se uskutečnilo 7. dubna ve Velké aule Karolina u příležitosti 660 let od založení Univerzity Karlovy v Praze. Při této příležidosti byly uděleny čestné doktoráty UK. Rektor Václav Hampl.Foto: Ivan Babej

Podle rektora Václava Hampla má sice Univerzita Karlova nezastupitelné místo ve školství, na posilování její pozice je ale stále potřeba pracovat.

Jaké události stály u vzniku Univerzity Karlovy?

Šlo o minimálně dvoustupňový proces. Jednak tam bylo schválení papežem, což nebyla žádná drobnost. To zařídil roku 1347 Karel IV., protože papežem byl tehdy jeho přítel. Někteří historikové tento letopočet považují za rok vzniku univerzity. Privilegium papeže totiž bylo klíčové povolení, bez kterého by to nešlo. Pak to byl samozřejmě rok 1348, kdy Karel IV. v návalu státnické aktivity podepsal celou řadu listin a jednou z nich byla i zakládací listina Univerzity pražské.

Zakládací listina navazovala na dlouhou tradici kvalitního studia v Praze, zejména při klášterech. V dnešní terminologii šlo ale spíše o středoškolské vzdělávání, z něhož to nejlepší mohla využít i univerzita.

Na co byl kladen důraz při letošních oslavách?

Nechtěli jsme oslavy dělat rozsáhlé a bombastické, protože desetiletí máme za sebou už pěknou řádku. Rádi bychom se proto zaměřili spíše na kulatější výročí. Letos jsme chtěli zdůraznit vědecký aspekt univerzity, zakotvenost v mezinárodním prostředí. Novinkou je větší důraz na akce pro studenty.

Jaký význam má pro Českou republiku Univerzita Karlova po 660 letech?

Pořád zůstává nejvýznamnější univerzitou v této zemi. Ze zahraničního pohledu je české vysoké školství silně vnímáno přes Univerzitu Karlovu, na níž studuje pětina všech vysokoškolských studentů. Z Univerzity Karlovy také pochází asi třetina vědeckého výkonu celé České republiky. Přes univerzitu jsou navázány do značné míry mezinárodní vztahy České republiky. O jejím významu by se ale dalo jistě ještě dlouho hovořit.

Jak se bude dále univerzita rozvíjet?

To závisí na tom, jak se bude dařit zajišťovat financování, což je věc, která nám trochu dělá starosti. Naše plány ale povedou k posílení pozice univerzity co by jedné nejprestižnějších institucí ve střední Evropě. Chtěli bychom, aby tato funkce byla zřetelnější, výraznější a jasnější. Proto je potřeba udělat celou řadu dílčích kroků, zejména posilovat vědecký výkon i obecné povědomí o univerzitě. Potřebujeme co nejlepší studenty a absolventy.

Autor: Hana Válková

7.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Smrt na kolejích. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Na Žižkově srazil vlak člověka. Provoz některých příměstských linek je omezen

Letiště Václava Havla.
3 14

Letiště Václava Havla bojuje s hlukem. Chce omezit noční provoz letadel

Poklidná zahrada nedaleko Hradu. Ukrývá umělecká díla i kašnu s čápem

Ruch Hradčanského náměstí. Turisté. Blesky fotoaparátů. Přijde vám nemožné najít v blízkosti Pražského hradu místo k odpočinku? Navštivte nepříliš známou zahradu Šternberského paláce. Malá, ale romantická oáza klidu skýtá útočiště nejen všem, co si chtějí vyčistit hlavu, ale i umělcům. Najdete v ní třeba díla českých sochařů z 20. století.

Mohl mít nebezpečné chemikálie. Muže odvezla zásahová jednotka na psychiatrii

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek večer zažili obyvatelé části pražského Slivence dramatické chvíle. Policie kvůli psychicky narušenému muži zaktivizovala vyjednavače, zásahovou jednotku, hasiče, psa pyrotechniků i plynaře. Na počátku velké akce bylo podezření, že muž má doma nebezepčné chemikálie. Navíc podle policie napadal sousedy.

Chemie na škole nebývá oblíbená. I tak Češi slaví historický úspěch na olympiádě

Historický úspěch české reprezentace… Kdyby to tak mohl být začátek zprávy ve sportovní rubrice. Ale tato informace oslavuje šikovné české vědce. Na jubilejním padesátém ročníku Mezinárodní chemické olympiády Česko obsadilo čtvrtou příčku v žebříčku národů.

Jak jsme žili v Československu. Staré Město a Josefov

Pražský deník přináší nový cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992. Tentokrát zveme na Staré Město.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT