Mons. Karel Fořt se narodil 8. listopadu 1921 v Rožmitále pod Třemšínem. Nebyl mu ani rok, když se s rodiči přestěhoval do jihočeských Skočic a poté do Horažďovic, kde vyrůstal, navštěvoval základní školu a vstoupil do Skauta. O pár let později se mu stal skauting málem osudným.

Ilustrační foto.
Studenti letos zpracovali 75 příběhů pamětníků 20. století

Stal se knězem 

V roce 1940 prohledalo gestapo jejich klubovnu, kde našlo brožury a knihy s protinacistickými hesly. Devatenáctiletého Karla Fořta zatkli příslušníci gestapa o pár dní později před českobudějovickým gymnáziem, odvezli ho na vyšetřovnu a začali ho vyslýchat. Chtěli, aby udal své kamarády, ale on svedl všechnu vinu na sebe. Z vyšetřovny ho odvlekli do budějovické věznice. I přes fyzický i psychický nátlak, nezkušenost s výslechy a obrovskou nejistotu nic neprozradil.

Nakonec ho nečekaně, ještě téhož roku, propustili. Právě díky vězeňské zkušenosti se rozhodl o směřování své další kariéry: „Chtěl jsem být partyzánem, ale ve vězení jsem si uvědomil, že vraždění není řešení. Stal jsem se knězem.“

Kníha vzpomínek Co odvál dým aneb jak jsem přežil holokaust autora Miloše Bondyho
Pamětník holokaustu líčí kruté zážitky v lágru i malé radosti

Setkání se smrtí 

Budoucí duchovní mohli za války studovat v seminářích, které suplovaly Hitlerem uzavřenou teologickou fakultu. To však nemělo dlouhého trvání. Na podzim roku 1942 byla již většina mladých Němců a Rakušanů na frontě a nacistům se zoufale nedostávalo pracovních sil v těžkém průmyslu. Karel Fořt a jeho přátelé ze semináře byli totálně nasazeni na práce v železárnách Hermanna Göringa v Linci.

Miroslav Prokeš
Pamětník Miroslav Prokeš: Po sametových nadějích přišlo sametové vystřízlivění

Zde si v létě roku 1944 během spojeneckých náletů na rakouské továrny „potykal“ se smrtí. „Lidé z mého pracoviště nalezli úkryt v chodbě vedoucí zčásti pod zemí a zčásti nad zemí. Betonu tam bylo tak pět centimetrů, a navíc tudy procházelo elektrické vedení, potrubí s horkou vodou a patrně i plyn. Když tam dopadla bomba, část lidí se uvařila v horké vodě, která kryt okamžitě zaplavila, a jiní se zase udusili, poněvadž jim podtlak rozerval srdce,“ vzpomíná Karel Fořt.

Na osmi základních školách vzniklo dohromady 38 projektů, s nimiž se ve čtvrtek jejich tvůrci pochlubili v historické budově Nuselské radnice.
Školáci pozoruhodně ztvárnili vzpomínky pamětníků

Jemu samotnému zachránila život vstupní karta, která mu umožňovala pohybovat se po celém areálu Göringových železáren, a jen díky tomu si mohl během náletu najít spolehlivější kryt než jeho kolegové.

Před géniem zla 

Tehdy se také setkal s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. Karel Fořt pracoval v kanceláři, když Hitler přijel do železáren s filmovým štábem, aby ukázal Němcům, že výroba jede i po náletech na plné obrátky a konečné vítězství je na dosah i přes to, že Rusové byli před Budapeští a Američané osvobozovali Itálii. Pan Fořt byl ve své kanceláři, když se otevřely dveře a stál v nich se svou kohortou sám „génius zla“.

„Vypadal jako mumie, bez výrazu, byl úplně bledý, měl kamenný obličej. Zřejmě už věděl, že končí a že všechno je jen propaganda, která na věci nic nezmění,“ vzpomíná Karel Fořt na okamžik, kdy stál od nacistického vůdce jen pár kroků.

Obálka knihy Příběhy hrdinů 20. století – Paměť národa
Vzpomínky pamětníků totality vycházejí knižně

Krátce před osvobozením Čech se Karlu Fořtovi podařilo získat propustku a dostat se za rodiči do Písku. Po válce pokračoval ve studiu teologie, v roce 1948 byl vysvěcen na kněze a nastoupil na faru do Vimperku.

 

Městská knihovna v Praze.
Besedy přiblíží projekt Národní kronika se vzpomínkami pamětníků

Hrůzný monstrproces 

Okolo Karla Fořta a jeho přátel se začala utahovat smyčka. Komunisté postupovali proti církvi přesně podle sovětského vzoru. Nejprve uspořádali soudní procesy s řeholníky a vysokými hodnostáři, pak měli přijít na řadu venkovští kněží. Tzv. číhošťský zázrak, který se udál v prosinci 1949, byl záminkou pro komunistickou propagandu, aby odstartovala hrůzný monstrproces.

Podle komunistů měl Josef Toufar na příkaz z Vatikánu a Spojených států v číhošťském kostelíku nainstalovat zařízení, které při mši rozhýbalo kříž. Tento „zázrak“ měl podnítit věřící k protikomunistickému vystoupení. Faráře Toufara ihned zatkli, ovšem utýrali ho k smrti dříve, než mohl stanout před soudem.

Pamětníky pražského povstání i snoubenku politického vězně objevili žáci z Prahy 4. Na snímku Klára Šenková a Amálie Veselá se skautem Jiřím Lukšíčkem.
Školáci pátrali po osudech pamětníků války a totalitních režimů

Varovala ho poštovní spojovatelka 

Karel Fořt se domnívá, že se tenkrát komunisté rozhodli uspořádat náhradní proces právě s ním a dalšími katolickými duchovními z vimperské fary. Měli je údajně obvinit z vraždy dvou lidí, jejichž těla se našla v šumavském lese.

Den předtím, než je měli zatknout, je varovala poštovní spojovatelka, která vyslechla telefonát z StB. Karel Fořt a další dva kněží neváhali, nasedli na motorky a odjeli směrem ke státní hranici, přes kterou se proplížili do Německa.

Miroslav Prokeš
Pamětník Miroslav Prokeš: Po sametových nadějích přišlo sametové vystřízlivění

Alžírská mise 

První měsíce strávili stejně jako ostatní Češi a Slováci v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Karel Fořt mohl odejít do USA, kde měl strýčka, ale nakonec se rozhodl pro Alžírsko, které bylo tehdy ještě pod francouzskou správou. Jeho úkolem novém působišti nebylo obracet alžírské muslimy na křesťanskou víru, tak jako na jiných misiích v Africe, ale především působit mezi francouzskými, italskými a španělskými křesťany, kteří v té době v Alžírsku žili.

Miroslav Prokeš
Pamětník Miroslav Prokeš: Po sametových nadějích přišlo sametové vystřízlivění

Více o působení a útrapách Karla Fořta v Alžírsku, následné emigraci do Německa, působení v Rádiu Svobodná Evropa a set-kání s Karlem Krylem se dovíte z pokračování příběhu 19. prosince 2017.

Brit John Wilson představí v rámci Pražského podzimu restaurované kusy ztracených partitur.
Mladý stařec křísí hudbu pro pamětníky

Číhošťský zázrakOd tzv. číhošťského zázraku uplynulo 11. prosince 2017 přesně 68 let. Ke zvláštnímu jevu došlo při mši svaté o 3. adventní neděli roku 1949 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v obci Číhošť.
Během kázání místního faráře Josefa Toufara se před zraky téměř 20 svědků pohnul asi půl metru vysoký kříž nad svatostánkem na hlavním oltáři. O údajný zázrak se začala zajímat katolická církev ale i StB, která událost zneužila jako záminku k proticírkevním represím a propagandě.
Páter Toufar byl obviněn, že zázrak zinscenoval. Večer 28. ledna byl zatčen a dopraven do Valdic. Při výslechu odmítl obvinění, že by křížem pohyboval pomocí technického zařízení. V následujících týdnech podstoupil kruté mučení a koncem února pod nátlakem podepsal vykonstruované přiznání o zinscenování „zázraku“ a o sexuálním zneužívání ministrantů. Dne 25. února byl převezen do státního sanatoria v Legerově ulici v Praze, kde zemřel na zánět pobřišnice. Pohřben byl v hromadném hrobě u zdi Ďáblického hřbitova.
V 90. letech bylo přiznání zpochybněno, znalecký posudek uvádí, že po stylistické stránce text neodpovídá předchozím výpovědím. Tělo Josefa Toufara bylo vyzvednuto z hromadného hrobu v roce 2014 v rámci připravovaného procesu blahořečení.
Farář Josef Toufar během Státní bezpečností zinscenované rekonstrukce tzv. číhošťského zázraku. O den později, 25. února 1950, Toufar umírá ve valdické věznici na následky mučení.Zdroj: ČTK/ Věněk Švorčík

O projektu Příběh pamětníkaCílem cyklu Příběh pamětníka je připomenout čtenářům nedávnou minulost formou svědectví a krátkých příběhů pamětníků, které se vážou k důležitým momentům 20. století.
Cyklus zároveň vzniká ve spolupráci se společností Post Bellum, která dlouhodobě sbírá výpovědi pamětníků a spravuje portál www.pametnaroda.cz.