Kamery jsou nicméně na školách populární, využívá je velká část základek po celé Praze. Praha 10 chce za zhruba deset milionů korun instalovat do škol vnější i vnitřní kamerové systémy, podle preferencí jednotlivých ředitelů. Ti s instalací kamer na obecné rovině souhlasí. „Obesílali jsme ředitele škol, jestli kamery chtějí nebo ne, a úplně všichni byli pro," uvedl mluvčí desítky Vít Novák.
S instalací kamer souhlasí i zastupitelská opozice na desítce. Má však výhrady k tomu, že radnice podle ní plánuje umisťování kamer i na dalších veřejných místech. „Ve školách s tím určitě souhlasíme, ale záměr radnice na další instalaci kamer po celé městské části považujeme za plýtvání veřejnými prostředky," uvedla předsedkyně klubu zastupitelů opoziční koalice Vlasta Renata Chmelová.
Zatímco vnější systémy budou sloužit k ochraně budov škol před poškozením majetku nebo vniknutím neoprávněných osob v době, kdy není přítomný třeba vrátný, vnitřní mají i „hlídat" žáky, aby se navzájem třeba nešikanovali. „Předpokládáme, že jejich přítomnost bude důležitou prevencí před některými negativními jevy ve školách, které se bohužel mohou vyskytnout i u nás," vysvětlil Novák. To je však z hlediska podmínek pro umisťování kamer, které posuzuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOS), trochu problematické.
Ochrana soukromí
Podle mluvčího ÚOOS Davida Pavláta úřad považuje za oprávněné takové žádosti o umístění kamer, které jsou zdůvodněny ochranou majetku, zajištěním bezpečnosti osob nebo monitoringem neoprávněného vniknutí cizích osob. A to navíc za předpokladu, že byly vyčerpány jiné, méně invazivní prostředky zasahující do soukromí. „Provozování kamerového systému, který byl nainstalován z důvodu ochrany majetku, není naopak možné následně využívat ke sledování žáků, učitelů nebo zaměstnanců školy, nebo pro kontrolu docházky," doplnil Pavlát.
Využívání kamerových systémů pro prevenci šikany je tak z hlediska ochrany soukromí diskutabilní. Školy nicméně tato opatření chtějí spíše kvůli ochraně majetku. K tomu se využívají i vnitřní systémy a podle Pavláta je v takovém případě na místě, aby byly například prostory šaten nebo chodeb monitorovány pouze v době, kdy se v nich žáci nepohybují.
„Za posledních pět roků nám dvakrát zcizili kabely, které vedou mezi pavilony školy. Také došlo k rozbití vstupních dveří během silvestrovských oslav," uvedl ředitel základní školy Břečťanová Miroslav Buchar. Podle něj by sice kamery mohly teoreticky fungovat i jako prevence šikany, ale hlavním důvodem pro jejich pořízení je ochrana proti vandalství a krádežím.
S tím souhlasí i ředitelka základní školy Jakutská Sylva Taufmannová. „Chceme hlavně venkovní kamery, naše nová fasáda je neustále posprejovaná. Kvůli šikaně to není zapotřebí, máme jednu rovnou chodbu, kde je dozor, tudíž tam kamery nepotřebujeme," uvedla. Rodiče podle ní se zaváděním kamer problém nemají. „Ohlasy rodičů byly buď neutrální, nebo vyloženě pozitivní," doplnila.
Některé školy na desítce si kamery už pořídily samy, například základní škola ve Švehlově ulici. „Teď přes prázdniny jsme si udělali malý kamerový systém u vchodů. Původně jsme chtěli dostat dotaci z programu ministerstva školství, ale tu jsme nedostali, a tak jsme si malé venkovní kamery pořídili na vlastní náklady," uvedla tamní ředitelka Eva Čuříková s tím, že ani tam neměli rodiče žáků k zavádění kamer žádné výhrady.
Nejenom na desítce
Kamerové systémy využívají i další městské části. „Jsou instalovány ve všech základních školách zřizovaných naší městskou částí," uvedla například radní Eva Špačková z Prahy 1 a doplnila, že kamery nepoužívají k prevenci šikany, protože je nepovažují pro tento účel za účinný nástroj. V tom se shodují i s řadou odborníků, podle kterých mohou zachytit jenom nejzjevnější, fyzické formy šikany, a to ještě ne vždy.
Umísťování kamer do škol může vyvolávat mezi rodiči protesty, obvykle s nimi však souhlasí. Na Praze 12 však podle tamní starostky Daniely Rázkové právě z obavy před protesty většina škol kamery nemá. „Jak jsem sama zažila s mými třemi dětmi, jejich umístění provází zpravidla bouřlivá diskuse rodičů nad uchováním soukromí dětí," uvedla s tím, že problémy vyvolává i finanční příspěvek, který školy po rodičích někdy chtějí.
Stejně jako řada dalších městských částí a ředitelů škol považuje i Rázková za klíčové pro zabezpečení spíše lidský personál než kamery. „Za optimální řešení se dá myslím považovat, má-li škola zodpovědného vrátného nebo recepční. Je to lepší, než pasivně spoléhat na kamerový systém," míní.
S tím souhlasí i Monika Černá, která žije na Praze 10 a do školy posílá dvě děti ve věku devíti a dvanácti let. „Určitě považuji za lepší, když je někdo na vrátnici a skutečně hlídá, kdo do školy vejde. Proti kamerám ale samozřejmě nic nemám, i když třeba v šatnách jsou trochu na pováženou," uvedla s tím, že sama zná pár rodičů, kteří se proti kamerám bouří už z principu, ale sama reakce považuje za zbytečně hysterické.
