Staré noviny, igelitové tašky, krabice od mléka. Běžný odpad, který už dnes asi každý dokáže bez problémů správně vytřídit. Ale jsou i odpady, s kterými si mnohdy nevíme tak úplně rady. Zvláště v letním období, kdy se nám doma začnou objevovat pozůstatky grilovaček či kempování jako například plastové obaly od olejových marinád, plynové kartuše z vařičů, jednorázové kelímky nebo obaly opalovacích krémů.
Tradiční chybou je vyhazování plastových obalů od olejových marinád a v oleji naložených masných produktů určených ke grilování do žlutých kontejnerů na plast. „Olejem silně znečištěné obaly nejsou pro další recyklaci vhodné, proto by správně měly skončit v černé popelnici na směsný odpad. V Praze máme tu výhodu, že následně putují do ZEVO Malešice. Poslouží tak alespoň k výrobě energie a světla a neskončí zahrabány na skládce,“ říká mluvčí největší pražské svozové společnosti Radim Mana.
S kelímkem pomůže piktogram
Zatímco o vyhození tradičního plastového kelímku do žlutého kontejneru nikdo nepochybuje, u těch papírových už situace tak jednoznačná není. Na kelímku by měl být uveden piktogram, nebo doporučený způsob likvidace. Absolutně nejhorší jsou ty kelímky, jejichž vnitřek je potažen vrstvou polyethylenu, plastu zajišťujícího voděodolnost ale znemožňující snadnou recyklaci.
„Do žlutých kontejnerů tak patří alespoň víčka, která jsou vyráběna z plastu,“ vysvětluje Radim Mana a dodává: „Ideálním řešením je sáhnout po opakovatelně použitelném kelímku. Nejenže se nemusíme rozmýšlet, kam ho po konzumaci nemilosrdně vyhodit, zejména pak předejdeme vzniku dalšího odpadu.“
Podobná situace panuje u brček. Těm plastovým téměř odzvonilo, přesto na ně stále můžeme narazit v restauracích a obsahují je i různé party sady hojně nabízené na internetu. „Vhodné je popíjet nápoje pomocí těch opakovaně použitelných a omyvatelných jako jsou nerezová či skleněná. Zajímavou alternativou přestavují brčka bambusová či slámová. Ty lze vyhodit do bioodpadu,“ říká Mana.
„Přesto se nabízí otázka, zda brčka vyjma několika specifických situací či zdravotních komplikací vůbec potřebujeme.“ dodává. Na trhu jsou dostupné alternativy k tradičním brčkům z různých inovativních materiálů, ale i o jejich skutečné recyklovatelnosti se vedou dohady.
Plynová kartuš do směsného odpadu nepatří
Nejen Praha, ale i další česká města investují do sběru plechovek, konzerv a železných tub a neustálé instalují další a další šedé nádoby určené pro tento odpad. Právě v letních parných měsících roste spotřeba antiperspirantů ve spreji nebo repelentů proti hmyzu, které jsou nedílnou součástí výletů do přírody. Ale odhazování odpadu do šedých kontejnerů má svá pravidla – především do nich nepatří tlakové nádoby, tedy ani ty od deodorantů nebo repelentů.
Na plynové kartuše se nevztahuje povinnost zpětného odběru, zároveň je nelze opětovně naplnit. A kvůli tomu, že jde o tlakové nádoby je nelze vyhodit ani do kontejnerů na kovový odpad. Nejčastěji doporučovaným způsobem je vyhození prázdné plynové kartuše do popelnice na směsný odpad.
„To je samozřejmě špatné doporučení. S prázdnými tlakovými láhvemi od turistických vařičů je potřeba nakládat jako s nebezpečným odpadem. Ten patří na sběrný dvůr nikoli do popelnice, nebo do kontejneru na tříděný odpad,” pozastavuje se nad jedním z nejčastějších doporučení na turistických fórech mluvčí Pražských služeb.
„Kosmetika, mýdla ani opalovací krémy nejsou považovány za nebezpečný odpad, proto mohou prázdné obaly od těchto přípravků skončit v nádobách na tříděný odpad. Zbytky kosmetiky jako takové doporučujeme slít do jednoho sáčku či obalu a vyhodit do nádoby na směsný odpad,“ uzavírá seznam tipů tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
„Čím více lidí bude přemýšlet nad správnou likvidací odpadu, tím efektivněji může město nakládat s odpadem jako se surovinou, kterou lze opětovně využít a přetavit v další produkt. To je mnohonásobně užitečnější a dlouhodobě udržitelnější než pouhé energetické využití odpadu. Aktuálně testujeme i svoz gastroodpadu. Jsem přesvědčen, že jeho třídění bude v metropoli do pár let úplně stejně běžné jako je dnes separace skla, papíru, plastů nebo nejnověji bioodpadu,“ dodává k problematice třídění odpadů náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
