Sezona není přesně stanovena. Obecně záleží na počasí, především na povětrnostních vlivech. Letos lodičky, čluny a šlapadla zmizely z pražských břehů Vltavy po 20. říjnu. Jejich odvoz netrvá den, ale sklízejí se postupně někdy i celý týden. Pokud však během sezony stoupne hladina řeky nad hranici stanovenou správcem vodního toku, pak je stěhování do přístavu provedeno během jediné hodiny.

Zimní údržba

Na rozdíl od velkých prohlídkových lodí, které brázdí Vltavu, ty malé, jež patří k jejím přívozům, musejí na zimu do ochranných prostorů. „Lodě jsou z termoplastu. To je materiál, který je kromě ohně odolný téměř proti všemu. Po skončení sezóny tedy demontujeme motory, deponujeme je ve skladu, zároveň je během zimy opravujeme a odstraňujeme případné závady. Vlastní plastové lodě položíme na půjčovní molo a celé toto soulodí přepravíme do přístavu, kde čekají do jara," říká Helena Knapová, zaměstnankyně půjčovny lodiček, která má v centru města dvě provozovny. Novější je umístěna na Smetanově nábřeží, ta původní leží na protějším břehu na Smíchově, odkud na vodu vypouští sedm člunů s přívěsným pětikoňovým motorem.

Bezpečnost

Pořízení takového člunu není levnou záležitostí. Proto je potřebné ho na zimu dobře uschovat. „Cena jednoho člunu se pohybuje bez daně okolo 85 000 korun, z čehož asi čtyřicet tisíc stojí samotné tělo lodi, stejnou částku její motor. Loď je nutné potom dovybavit ještě příslušenstvím, například záchrannými prostředky," říká Knapová. Čluny jsou i pro laika bezpečné a téměř nepřevrhnutelné.

Provoz lodiček podléhá pravidlům a regulím, které každému provozovateli stanovuje Státní plavební správa, správce vodního toku, tedy Povodí Vltavy a také majitel nebo správce příslušného břehu. „Půjčovna se sama neuživí, je to sezónní záležitost. Současně ale provozujeme přívoz, který má celoroční provoz. Já sama mám tuto práci jako druhé povolání. Je to spíš radost a koníček," dodává Knapová.