Během svátečních dnů přicházelo do KACPU na nové adrese jen kolem tří stovek válečných uprchlíků. Ve čtvrtek, tedy první den provozu, byl zájem zhruba dvojnásobný.

„Slabší zátěž během Velikonoc nám umožnila doladit provozní a technické detaily. Předpokládám, že v nastávajících pracovních dnech bude provoz větší, nicméně neměl by se už dostávat nad tisícovku jako v předchozím sídle na Vyšehradě. Momentálně nepočítáme s personálním posilováním. Naopak pokud by byl nápor uprchlíků slabší, pošleme některé pracovníky pryč,“ uvedl ředitel metropolitního hasičského sboru Luděk Prudil.

„Přáli bychom si, aby počty nově příchozích lidí z Ukrajiny postupně klesaly. Vše bude ale záviset na chování ruských agresorů,“ doplnil k otázce primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

KACPU ve Vysočanech má aktuálně 45 přepážek pro vízovou proceduru, 8 pro zdravotní pojištění, 6 pro informace o ubytování i od Úřadu práce a také jednotlivá stanoviště pro vyřízení SIM karet, bankovní služby, sociální poradenství, s první pomocí či dětským koutkem… S orientací po „okružním“ objektu pomáhají barevné čáry.

Chybí dobrovolníci

Primátor po zasedání městského Krizového štábu zopakoval apel vůči lidem, kteří ovládají ukrajinštinu nebo ruštinu, aby „vyztužili“ řady nepostradatelných dobrovolníků – tlumočníků.

„Zároveň bychom byli rádi, kdyby na národní úrovni mohla vzniknout síť krajských koordinátorů ubytování. Řadě válečných migrantů pomáháme najít střechu nad hlavou mimo Prahu. Bylo by dobré, pokud by i v těchto případech šlo o prověřené ubytovací služby. A právě jejich prověřování by měla být mimo jiné role oněch koordinátorů,“ vysvětlil Hřib, který zároveň vyzval stát, aby uvolnil další kapacity pro Správu uprchlických zařízení, která má v poslední době problémy s ubytováváním velkých skupin uprchlíků se specifickými potřebami, typicky Romů.

O něco podobného požádalo vedení Prahy i krajské velitelství armády. „Myslím, si, že stále ještě tu jsou možnosti, aby nikdo nemusel spát ve stanech,“ dodal Hřib.

K eskalaci tuberkulózy nedochází

Několik velkokapacitních stanů mimochodem vyrostlo i před vysočanským KACPU. Jsou připravené jako čekárny a provizorní noclehárny pro případnou novou náhlou eskalaci migrační vlny. Asistenční centrum na náměstí OSN dosud pomohlo sehnat ubytování v Praze či okolí více než dvěma stovkám ukrajinských běženců a nejméně tři stovky dalších „přesměrovalo“ do jiných krajů.

V Praze aktuálně necelé tři stovky Ukrajinců přespávají v „nouzovém“ režimu (tělocvičny apod.). Podle Luďka Prudila se ale většina z těchto lidí postupně integruje v městských částech, které pro ně hledají „vyšší kategorie bydlení“.

Byrokratické nezbytnosti si ve Vysočanech po příjezdu do Česka vyřídila i šedesátiletá Irina. „Mám v Praze syna, takže jsem nemusela řešit ubytování. Opustit Ukrajinu jsem se rozhodla nyní, protože i v mém bydlišti nedaleko Lvova začalo být kvůli ruským raketám více nebezpečno,“ vysvětlila Irina.

Podle velitele pražské záchranné služby Petra Koloucha má jeho sbor v poslední době přibližně 15 až 20 výjezdů denně ke klientům KACPU. „Chtěl bych kategoricky vyvrátit spekulace o tom, že s uprchlíky dochází v Praze k eskalaci tuberkulózy,“ zdůraznil Kolouch.

Vedení hlavního města chystá v souvislosti s trvající válečnou migrací analýzu infrastruktury i průzkumy veřejného mínění, které se zaměří jak na potřeby uprchlíků, tak na postoje Pražanů vůči nim. A na příští zasedání zastupitelstva chce primátor řešit finanční situaci neziskových organizací.