Žižkovská ikona, nechvalně přezdívaná „kachlíkárna“, ožívá kulturou. Letos v únoru někdejší sídlo Revolučních odborových svazů (ROH) koupila společnost Dům Žižkov a funkcionalistickou stavbu ze 30. let minulého století plánuje zapojit do městského života. Cena nemovitosti se vyšplhala na jednu miliardu korun. Mezi pětici akcionářů patří kromě investora Martina Loudy i čtyři majitelé společnosti Siko.

„Nekoupila si jej pouze společnost Siko, nýbrž její majitelé, kteří peníze vydělali v jiném byznysu,“ vysvětlil jeden z investorů Martin Louda s tím, že jde o dlouhodobou investici. „Dům jsme koupili jako dlouhodobou investici, určitě jej neprodáme za dalších pět let, jako se to s investičními nemovitostmi běžně dělá,“ dodal Louda.

Unikátní výhledy a stylová kavárna

Pražané se v dominantě Žižkova mohou nyní těšit na řadu novinek. Letos v létě na střeše otevřela vyhlídková terasa s unikátními výhledy na Prahu. Pod taktovkou kavárníka Ondřeje Kobzy se zde konají nejrůznější kulturní akce, otevřeno je od středy do soboty. Hned u vstupu se pak nachází stylová coworkingová kavárna, kterou využívají i studenti nedaleké Vysoké školy ekonomické.

 V největším ze sálů pak do konce roku otevře moderní kino za čtyři miliony korun. Prostor, který je několikrát větší než palác Akropolis nabídne i hudební produkce. „Zalíbil se nám trend kin, která nejsou uspořádána jako kina. Sezení bude spojené s barem a konzumací nápojů, což v Praze chybí,“ říká Ivo Andrle, ředitel společnosti Aerofilms.

Farmářské trhy v parku

K domu náleží i přilehlý park. Ten měla od roku 1995 v pronájmu od Odborových svazů městská část Praha 3. „Podobal se spíše parku pod hlavním nádražím, lidé zde ve velkém konzumovali alkohol a drogy,“ vysvětluje Louda. „Budeme se snažit do parku umístit veřejné záchody a pořádat farmářské trhy,“ říká Louda. Nyní zde stojí velký stan s barem a venkovním posezením.

 

Většinu domu tvoří kanceláře, které jsou zatím obsazené ze dvou třetin. Většinu mají v pronájmu odboráři. Některé jsou koncipované i jako ateliéry pro umělce. Zbytek pak tvoří byty. Ty v budoucnu projdou rekonstrukcí, zatím došlo ke kompletní výměně topení a oken.

První pražský mrakodrap

Stavbu si objednal za první republiky pojišťovací ústav. I když byl navržen jako polyfunkční, záměrem nebylo jeho komerční fungování. Stavba započala v roce 1932 a hotová byla do dvou let. Jedenácti patrový dům vysoký 52 metrů se tehdy stal nejvyšší stavbou v Čechách. Díky křížovému půdorysu přivedli architekti do všech 700 kanceláří denní světlo.

„Dům je fantastický v blokovém navržení půdorysu kříže. Bylo mnoho návrhů, nakonec vyhrálo nejekonomičtější řešení,“ říká historik architektury Patrik Líbal. „Dům byl tehdy publikován ve světových odborných časopisech avšak s různým hodnocením,“ dodává Líbal.

Za druhé světové byl natřen tmavou barvou kvůli protiletecké ochraně. Ta byla po válce smyta louhem. „Louh glauzuru značně poničil, mnohem více než povětrnostní vlivy. Poškození bylo tak velké, že v roce 1986 byla její životnost odhadnuta na 30 let,“ dodává Líbal.