Dnes a zítra se na 261 středních školách v Česku totiž uskuteční volby nanečisto, a to již pošesté. Žáci budou do uren vhazovat kandidátky s názvy politických subjektů, které kandidují v jednotlivých krajích. V Praze, kde se volby nekonají, budou hlasovat jako Středočeši.

Studentské volby organizuje společnost Člověk v tísni v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách. „Chceme mladým lidem přiblížit základní principy zastupitelské demokracie, seznámit je s volebním systémem České republiky a vést je k aktivnímu, zodpovědnému a sebevědomému občanství," popisuje cíle projektu Karel Strachota. Víc než třetina zaregistrovaných škol pořádala workshopy spojené s filmovou projekcí, při nichž se učitelé věnovali tématu voleb jako klíčovému nástroji demokratického systému.

Jak možnost vyjádřit se ke společenskému dění vnímají sami studenti? „V našem maturitním ročníku osmiletého gymnázia je to velké téma, bavíme se o volebních programech i lídrech jednotlivých stran. Studentské volby hodně podporuje vedení školy, což nás těší," řekla Deníku studentka Anna Sojková z pražského Gymnázia Budějovická.

Zkušební hlasování si pochvaluje Jaroslav Rotrekl z opavské Obchodní akademie a Střední odborné školy logistické. K urnám se u nich chystá 500 posluchačů, tedy téměř všichni žáci starší patnácti let. Bohužel to neznamená, že by opavští teenageři žili krajskou politikou. „To určitě ne, většina z nich o říjnových volbách do krajských zastupitelstev vůbec netuší. Záleží na tom, jestli o tom slyší doma. Krajské lídry znají opravdu jen fajnšmekři," posteskl si vedoucí předmětové komise společenských věd Jaroslav Rotrekl.

Zastupitelská demokracie

Podle něj jsou studentské volby ideální příležitostí k debatě s žáky na téma zastupitelská demokracie. „Mnozí se až při této příležitosti dovídají, že kraje jsou zřizovateli středních škol a mají v rozvoji tohoto stupně vzdělávací soustavy rozhodující slovo," objasňuje situaci dlouholetý kantor. Dodává, že v posledních letech se v hodinách zaměřuje především na rozbor konkrétních událostí. Právě tento postup žáky může zaujmout víc než teoretické poučky.

Ne všichni jeho kolegové se na to ovšem dívají stejně. Ilona Horáčková učí společenskovědní předměty a český jazyk třicet let, projekt studentských voleb považuje za mimořádně užitečný. Žáci z její Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Praze to vidí podobně a o hlasování mají zájem. „Kontaktovali mě už v srpnu, jestli se naše škola do voleb přihlásila. Bohužel výchova k aktivnímu občanství není pro všechny pedagogy a členy vedení školy prioritou. Někteří to vnímají jako narušení výuky, takže jsme volby museli zorganizovat mimo vyučovací hodiny, do sedmi ráno, nebo od šesti večer. Vzhledem k tomu, že máme tři budovy a spousta studentů k nám dojíždí, není to jednoduché, ale my to zvládneme," říká Ilona Horáčková.

Cítí se dospěle

I maturantka Gymnázia Český Krumlov Rebeka van Overloop s úsměvem připouští, že část pedagogického sboru ve volbách vidí porušení studijního rytmu. „Celkově nás ale podporují, studenti totiž hlasují rádi. Pamatuji si, že když jsem si to zkusila poprvé před čtyřmi lety, cítila jsem se dospěle a získala jsem povědomí o volebním systému," vzpomíná Rebeka. Její závěr potvrzují i nezávislé výzkumy, jež ukazují, že studentská hlasování zvyšují účast mladých lidí ve skutečných volbách.

Výsledky Studentských voleb 2016 vyhodnotí nezávislá výzkumná agentura Millward Brown a jako první je už ve středu večer přinese server denik.cz.