Slovní útoky? O těch by mohl vyprávět snad každý člen výjezdových týmů. Ani fyzické napadení – někdy i zcela nečekané, bez předchozího varování – však není ojedinělé. Rok od roku se to liší; v minulých letech jich pražská záchranná služba napočítala od devíti do devatenácti. Mimochodem – shodné poznatky mají i kolegové ze středních Čech. Zaznamenávají od jedné do dvou desítek útoků ročně.

Záchranný modul Golem
Záchranná služba odvezla z půlmaratonu do nemocnic 24 běžců

Když slova nestačí

Členové posádek pražských sanitek jsou školeni, jak konfliktní situace zvládat, s některým útočníkem ovšem opravdu není rozumná řeč. Občas, jako třeba před rokem, kdy opilý cizinec po kolapsu, k němuž byli záchranáři přivoláni do vysočanské ulice Pod Krocínkou, praštil jednoho člena týmu pěstí do brady, to končí i pracovní neschopností. Před třemi lety dokonce pražští záchranáři během roku napočítali devět útoků – a stejný počet pracovních neschopností!

Nově také kondice

Součástí přípravy záchranářů v metropoli je proto i výuka sebeobrany. „V minulosti kurzy probíhaly jako součást adaptačního procesu nebo jako nahodilé semináře," řekla Deníku Jana Poštová z centrály pražské záchranky. Letošní duben přinesl změnu. Rozjely se kurzy profesní sebeobrany doplněné dalším cvičením.

Trénink zahrnuje nejen výuku sebeobranných technik, ale také posilování kondice, přičemž nechybí ani trénink kompenzačních cviků. Jedná se o nápravné nebo rehabilitační cviky, které napomáhají zlepšení stavu organismu, fungují jako prevence proti bolestem zad a podobně. Cíl? Nabídnout takovou pohybovou průpravu, která přispěje jak ke snížení rizika napadání posádek, tak i pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Vrtulník ZZS. Ilustrační foto.
Letečtí záchranáři v Praze a středu Čech řešili loni 550 případů

Pro současné zaměstnance je účast dobrovolná

Kurzy, které pražští záchranáři připravili pro své zaměstnance společně s armádními i policejními lektory (přičemž na zavádění kondiční přípravy spolupracují s profesorem Václavem Buncem z laboratoře sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy), potrvají po celý rok – a počítá se s jejich pokračováním i v dalších letech. Pro současné zaměstnance je účast dobrovolná, sdělilo Deníku vedení záchranky. Pro nově nastupující je povinná – stejně jako v minulosti.

Vždy se dá ustoupit

Podobnou průpravu schvaluje prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý, který sám má dlouholetou zkušenost ze záchranářských výjezdů. „Výcvik v sebeobraně není věc, která by uškodila – a leckdy se vyskytnou situace, kdy se může hodit. Obzvlášť v Praze, kde jsou záchranáři „na forhontě" více než kdekoli jinde, řekl Deníku.

Připomněl ovšem, že tenhle trénink vnímá jako doplňkovou věc – rozhodně nejde o jedno z hlavních témat výcviku záchranářů. Připomněl také, že když je situace opravu vyhrocená, mají záchranáři možnost nezasáhnout. „Jestliže mě někdo ohrožuje na životě, zpravidla on sám ohrožen na životě nebývá," poznamenal šéf asociace záchranných služeb.

DVA POHLEDY:
Obrana, ta je nebezpečná

Jaroslav Ortman, advokát:
Učit záchranáře sebeobraně? Nemyslím, že zrovna tohle je krok správným směrem a že by je bylo třeba připravovat k tomu, aby byli schopni pacienta „zmlátit". Oni mají jiné poslání, mají chránit lidské životy. Navíc je třeba vidět tu souvislost, že v případě překročení mezí nutné obrany to budou oni, kdo ponese trestní odpovědnost. Naopak bych se nebránil tomu, aby záchranáři dostali status úřední osoby. Je to vysoce humánní povolání, které by mělo mít ochranu. Ano, v tomto případě jsem jasně pro.
Jaroslav Ortman. Zdroj: DENÍK/ Milan Holakovský

Marek Slabý, prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR:
V tom, aby měli záchranáři výcvik v sebeobraně, nevidím problém. Nejsem ale zastáncem toho dělat z nich veřejné osoby – i když tenhle názor asi všichni kolegové nesdílejí. Já to považuji za věc zbytnou. To jsou osoby, které zpravidla něco vynucují, určují, kontrolují. To my nejsme; jsme součástí zdravotnického systému. Mohlo by pak po nás být vyžadováno něco, co dnes vyžadováno není. A k tomu, aby ten, kdo napadne záchranáře, byl více potrestán, to není třeba – zvýšit sazbu lze už nyní.
Marek Slabý. Zdroj: DENÍK/ Radka Doležalová