Rozpočet pro další rok na běžné výdaje činí bezmála dvě miliardy korun. Ve skladech mají silničáři přichystáno 17 a půl tisíc tun posypové soli, což by jim podle předpokladu mělo bez dalšího plánovaného doplnění posypu vystačit přibližně do konce února. Průměrný měsíc zimní údržby stojí přitom Prahu od 100 do 120 milionů korun. V částce jsou zahrnuty náklady na výkony dodavatelů, pracovní a domácí pohotovosti, posypový materiál, nájem skladů, předpovědi počasí a podobně. V případě příznivého počasí se z částky hradí následné náklady na čištění komunikací a náhradní práce.

„Využíváme strojní i ruční čištění. Na komunikace, s výjimkou Chráněných krajinných oblastí, zdrojů pitné vody, železničních přejezdů či některých mostních objektů posypovou sůl, chodníky ošetřujeme takzvaným inertním posypem, čili pískem nebo štěrkem," říká mluvčí Technické správy komunikací hlavního města Prahy Tomáš Mrázek.

V minulých letech byli pražští silničáři zpravidla příchodem zimy překvapeni a i město, které se stává terčem vtipů kvůli nízkým sněhovým srážkám, čelilo proto dopravním kalamitám. Aby se tentokrát vyhnuli výtkám, začali silničáři intenzivněji spolupracovat s Českým hydrometeorologickým ústavem. Ten pravidelně a několikrát denně dodává nejaktuálnější předpovědi přímo určené pro jejich potřeby. V letošním roce meteorologové do boje proti nesjízdným silnicím nasadili nový finský systém měření teploty povrchu vozovek.

Pomůže nová technologie

„Je to podobné zařízení, kterým například odborníci na zateplování budov proměřují teplotu stěn. Každé těleso vyzařuje dlouhovlnné záření, jehož energie odpovídá teplotě. To se dá na dálku měřit citlivým snímačem. Takovýto snímač je také umístěn na přední části našeho automobilu, jedoucího po silnici, a naměřená data jsou zaznamenávána do chytrého telefonu. Ten je ihned odesílá do databáze, takže údaje o teplotě vozovky jsou bezprostředně k dispozici," osvětluje princip technologie Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu.

V úterý 20. listopadu navštívili ČHMÚ zástupci finské firmy Vaisala a čeští obchodníci, aby prezentovali jak možnosti měřicího vozu, tak samotný vůz v praxi. Prezentace se účastnili nejen meteorologové z ČHMÚ, ale pracovníci údržby provozních ploch pražského letiště, vojáci nebo zástupci Ředitelství silnic a dálnic. „Jediné, co nevyšlo, bylo počasí," konstatuje Dvořák.

„Bylo by stylové, kdyby na vozovce ležel sníh nebo led, ale bylo sucho a poměrně teplo. I tak ovšem byla ukázka názorná, dodává. Silničáři by tak měli mít k dispozici detailní informace o stavu počasí i o jeho předpokládaném vývoji, aby tomu mohli včas přizpůsobit plán zimní údržby.