Jaký je pohled odborníků na zvýšenou porodnost, postavení žen v zaměstnání, ale i na současnou rodinu jsme se zeptali socioložky Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Je odchod na mateřskou skutečně lék na ekonomickou krizi?
Je to asi do jisté míry řešení pro určitou skupinu žen hlavně s nižším vzděláním, které trápí nejistota pracovního místa. Z rodičovství se pak stává lepší alternativa nezaměstnanosti.
Jak je to s porodností v hlavním městě?
Zvýšená porodnost, o které se hovoří, je pouze dočasná. V Praze je hodně mladých, hodně pracovních sil a také hodně příležitostí. Porodnost nyní zvedají silné ročníky sedmdesátých let, které děti odkládaly kvůli kariéře nebo jiným možnostem. Ale opravdový babyboom se skutečně nekoná. Rodiny, které odkládaly děti o deset let už jich nestihnou mít tolik jako jejich rodiče.
Je pro Pražany důležitější práce nebo rodina?
Oboje. Co se týče hodnot, téměř všichni chtějí rodinu, ale většina také pracuje. Matky tak čeká práce tzv. na dvě směny. Jedna v zaměstnání a druhá doma.
Jsme v tomto opravdu tolik tradiční?
Jsme stále hodně tradiční a hodně patriarchální. V Praze je tento fenomén o něco slabší, metropole je přeci jen mobilní, dynamické město, kde je nejvíce pracovních příležitostí.
Přesto jsou i zde ženy stále diskriminovány v pracovní sféře. Zaměstnavatelé ženy stereotypně vnímají jako méně perspektivní. Domnívám se, že v některých sektorech jsou ženy ohroženou kategorií. Často jsou první, kdo doplácí na propouštění, a také déle hledají další práci než muži.
A doma?
Muži­Pražané sice pronikají do péče o malé děti, ale už ne tolik do starostí o domácnost. Stále i mezi pražskými muži panuje stereotyp, že jejich hlavní úlohou je uživit rodinu.
Jaké jsou příčiny?
Může za to udržování stereotypů. A pocit, že to nemůžeme změnit, že nediskriminace je nemožná. Také to, že jsme zvyklí na to, že existují čistě ženské a mužské role.
PETRA KOTVOVÁ