Josef Gočár byl jedinečným architektem mnoha stylů

Počátek dvacátého století byl ve znamení neustálých změn, a tak není divu, že ani architektura nezaostávala. Největším těžištěm Gočárovy tvorby se ale bezesporu stal hlavně kubismus a funkcionalismus.

Po stopách dvorního architekta T. G. Masaryka

Upozornil na sebe projektem automatických mlýnů 

Důležitým a plodným obdobím Gočárovy kariéry je období kolem roku 1910, kdy se zabývá několika přelomovými projekty své kariéry. Upozornil na sebe projektem automatických mlýnů, které navhl v Pardubicích pro bratry Winternitzovy, budovou Wenkeova obchodního domu v Jaroměři a návrhem na přestavbu Staroměstské radnice, který mnohé Pražany doslova zvedl ze židle. Zakázky v hlavním městě na sebe nenechaly dlouho čekat.

Jednou z prvních staveb, kterou se v Praze zapsal do širšího povědomí, byla kubistická budova domu U Černé Matky Boží na Ovocném trhu z let 1911 1912. Tuto zakázku mu zadal obchodník František Herbst, který si zde přál vystavět moderní obchodní dům. Jiný názor však měli úředníci pražského magistrátu, kteří zastávali hledisko, že stavba by měla vhodně doplnit okolní kontext historických budov. Zajímavé je, že z původního kompromisu vznikla jedna z nejzajímavějších staveb pražského kubismu.

Cena pro architekty má 42 nominací, dominují novostavby

V budově se dnes nachází Muzeum českého kubismu 

V prvním patře se nacházela kavárna Café Orient, jejíž interiér Josef Gočár rovněž navrhl. Fungovala však pouhých deset let, neboť poté byla mezi zákazníky shledána jako nemoderní a po nějaké době byla uzavřena. Opětovně byla otevřena až v roce 2005 a dnes do svého interiérů láká zástupy turistů, fanoušků architektury i zvědavců. Někdy bývá označována jako jediná kubistická kavárna na světě. Zajímavostí je, že si zde můžete dopřát i tematicky laděné zákusky, například hranaté kubistické věnečky.

V budově se dnes nachází Muzeum českého kubismu, které zde bylo otevřeno po rekonstrukci v roce 1994. I když bylo mezitím několik let zavřené, dnes ale návštěvníci mohou opět obdivovat kubisticky laděné exponáty, včetně nábytku a předmětů denní potřeby.

Světoznámý architekt dá Praze novou rozhlednu

Styl Legiobanky je označován jako národní styl

Slibně započaté období narušuje první světová válka, ale hned po válce na sebe Josef Gočár svými projekty upozorňuje znovu. Mezi lety 1921 1923 staví banku Československých legií v ulici Na Poříčí. Zde je patrný vývoj v jeho předválečném stylu. Ostré hranaté tvarosloví kubistické architektury vyměnil za měkčí obloučkové prvky a sochařská výzdoba se nese v duchu národní tematiky.

Někdy bývá styl Legiobanky také označován i jako styl národní. Gočár je sice jedním z prvních průkopníků této architektury, ale zdaleka ne poslední. Nový styl se mezi architekty překvapivě rychle ujímá a tak v dalších několika letech podobných staveb v Praze vznikne nespočet.