Zasadil se o stavbu elektrické dráhy Smíchov–Košíře, od jejíhož zprovoznění právě 13. června uplynulo 120 let. Původně záměr připravoval společně s košířským stavitelem Josefem Linhartem, nakonec ale šel do projektu samostatně. Hlaváček nechal tramvajovou trať zajišťující spojení s jeho tehdy samostatným městem zbudovat – a také ji financoval a roku 1897 ji několik měsíců sám provozoval.

Tramvaj Smíchov - Košíře.

Byl vlastníkem košířské cihelny 

Šlo mu nejen o zlepšení dopravních možnosti pro občany, ale také o usnadnění přístupu „obecenstva“, jak se tehdy zákazníkům říkalo, do své usedlosti Klamovka. Tam vybudoval výletní restauraci se zábavně odpočinkovou zónou: s tančírnou a upraveným parkem. Mimo to byl vlastníkem košířské cihelny s parní elektrárnou.

Když se čtyři měsíce po zprovoznění dráhy zastřelil, zřejmě na tom měly podíl i výdaje, které trať budovaná z vypůjčených peněz pohltila – a bylo zřejmé, že jízdné ve výši tří až pěti krejcarů k uhrazení dluhů nepomůže. Ostatně i Klamovka zprvu vstupovala do povědomí pražské veřejnosti jen pozvolna (což se ovšem později, v éře Hlaváčkova syna, zásadně změnilo). Dědicové se dráhu snažili ihned prodat; podařilo se to až po třech letech jednání. Následně byla přebudována.

V minulosti byly pojmenovány dvě tramvaje 

Matěj Hlaváček se stal v pořadí třetí osobností, jejíž odkaz dopravní podnik připomíná pojmenováním tramvají 15T, známých také pod označením ForCity Alfa. V minulosti již byly pojmenovány dvě tramvaje.

První po Václavu Pšeničkovi, který byl nejen mistrem Evropy a dvojnásobným olympijským medailistou ve vzpírání, ale také zaměstnancem Elektrických podniků (jejichž zaměstnanci se mu mimochodem skládali na cestu na olympijské hry v Los Angeles, odkud v roce 1932 přivezl stříbro). Druhá pak po konstruktérovi Františku Kardausovi, jenž vedle řady dalších typů vozidel navrhoval i design tramvají.