V profesionální politice jste nováčkem. Jak byste se představil Pražanům?
Na Jižním Městě bydlím od roku 1980. S partnerkou tady vychováváme dvě děti. Prahu 11 jsem v podstatě opustil jen na tři a půl roku, kdy jsem žil ve Vietnamu. Pracoval jsem tam v Hanoji na zastupitelském úřadě. V Pirátské straně jsem od roku 2017, kdy jsme se rozhodli v Praze 11 založit místní organizaci. Kandidoval jsem v roce 2010 za Zelené a o čtyři roky později jsem se stal nezávislým zastupitelem za Hnutí pro Prahu 11.

Ústupky Pirátů vůči třem stranám nové koalice podle exstarosty Jiřího Štylera (HPP 11) přesáhly únosnou mez. Koalici nepodpořil také jeden váš pirátský kolega. Nezaplatil jste příliš vysokou cenu za křeslo starosty?
Pravda je to, že jsme dokázali po čtyřech měsících vytvořit koalici. Ta kvůli volebnímu výsledku nevznikala lehce. My jsme dokázali hledat řešení s pěticí stran. Hnutí pro Prahu 11 mělo koaliční potenciál bohužel jen s námi. Tři ostatní strany nebyly ochotné ani schopné s hnutím vyjednávat.
Piráti publikovali před volbami jako jediná strana v písemné formě tzv. povolební strategii. Tedy dokument, který říkal, co se stane po volbách. Konstatovali jsme tam mimo jiné to, že nepodpoříme radu s účastí trestně stíhaných osob. Tímto jsme stanovili naše pozice pro vyjednávání. V něm se ale vždy musí hledat ústupky. Všem bylo na začátku jasné, že stoprocentní splnění našich požadavků není možné.

Kdo je Jiří Dohnal 
Narodil se v Městci Králové v roce 1978. Na Jižním Městě bydlí od roku 1980.
Tři a půl roku strávil v Hanoji, kde pracoval na zastupitelském úřadě.
V roce 2014 byl zvolen zastupitelem Prahy 11 jako „nestraník“ za HPP 11.
Loni úspěch zopakoval už v barvách Pirátů.
S partnerkou vychovává dvě děti.

Mezi původními požadavky Pirátů byla také neúčast dosluhujícího starosty v nové radě. Jak zásadní byla pro vás tato podmínka?
V případě pana Jiravy jsme nejdřív sdělili lidem z hnutí ANO, že bychom chtěli, aby zůstal mimo radu, protože je v politice velmi dlouho a prošel třemi různými stranami. Zároveň ale uznáváme, že rozumí oblasti sociálních a zdravotních služeb, kterou má nakonec na starosti jako řadový radní. Věřím, že tak může městské části pomoct, i když tento výsledek není zcela podle našich původních představ.
 
Opozice vás kritizuje i kvůli navýšení počtu politiků, kteří budou pracovat pro radnici na plný úvazek. A proč bude z radniční kasy placený i trestně stíhaný zastupitel ODS?
To vše také vyplynulo z komplikovanosti koaličních rozhovorů, která nejspíš neměla v Praze obdoby. Radniční koalice obvykle vytvářejí tři subjekty, u nás se musely dohodnout čtyři. ANO přišlo na konci vyjednávání s požadavkem placeného předsedy výboru pro klíčovou oblast územního rozvoje a životního prostředí pro bývalou starostku Martu Šorfovou. Piráti na to zareagovali požadavkem na místopředsedu, aby to bylo vyvážené.
Je to stejný koncept, jaký je teď na magistrátu, kde mají na územní rozvoj vliv zástupci všech stran koalice. Na to nominovala ODS Zbyňka Holana do pozice uvolněného předsedy mediální komise. Nám se to úplně nelíbilo, ale realita je taková, že tři z pěti zastupitelů ODS jsou trestně stíhaní. Nebyl tam proto jiný kandidát, jiná smysluplná alternativa. Pan Holan nám také vysvětlil, jak vznikl problém, který měl jako ředitel obecně prospěšné společnosti. My jsme to vysvětlení, podle kterého neudělal nic špatného záměrně, přijali. Piráti mají nakonec starostu a tři místa v radě včetně školství. To je pro nás klíčový rezort a bez něj bychom koaliční smlouvu nepodepsali. Je to tedy také otázka priorit.

Jak ale obhájíte předsedu mediální komise s platem přes 50 tisíc korun? Není to u městské části trochu luxus?
Vyslechli jsme kvůli tomu kritiku, podle které Piráti podporují trafiky apod. Není tomu tak z výše uvedených důvodů – šlo o rozložení sil v koalici a vyjednávání mělo určitou genezi. Navíc naše oddělení, které se má věnovat PR, je poddimenzované. Prakticky neexistuje. Máme dva redaktory na radniční časopis Klíč, který je podle mě kvalitní. Chybí nám ale tým lidí, který by prezentoval Jižní Město navenek.
Jižní Město je tady přes 40 let a když řeknete, že tam jedete, tak si většina představí nějakou periferii někde v Hájích na konci metra. A to my nechceme. Chceme, aby se o Jižním Městě mluvilo a psalo, aby na něj byli jeho obyvatelé hrdí. Jinými slovy, chceme spolupracovat s médii a vytvořit PR oddělení. Zatím je na tom koaliční shoda. Šéf mediální komise by měl pomoct s vytvářením koncepcí toho, jak Jižní Město prezentovat. Chceme se i víc otevřít občanům v komunikaci ohledně problematických témat. A využívat např. Instagram jako kanál pro sdílení fotek od občanů. Pro aktivní komunikaci radnice s občany je potřeba vytvořit určité platformy, zapojit do toho média, komunikovat s novináři. A na to potřebujete lidi.

Pan Štyler nazval na úterním zastupitelstvu vaši koalici „betonářskou“. Vycházíte prý příliš vstříc developerům a jejich požadavkům na změny územního plánu. Konkrétně zmiňoval např. projekt na dolních Roztylech. Jaký je váš přístup k výstavbě?
V očích HPP 11 je každý stavební projekt problematický. Fakt je ten, že Jižní Město stárne. V 90. letech mělo přes 83 tisíc obyvatel. Dnes je to o víc než pět tisíc méně. My máme povinnost na tento úbytek obyvatel reagovat. Což neznamená, že budeme stavět megalomanské bytové projekty. V Roztylech kdysi investor požádal o možnost výstavby kancelářských budov v dolíčku na místě „vyčištěném“ od starých budov. Zároveň teď ale Passer Invest chce námitkami projekt změnit na domy s asi šesti stovkami bytů a jednu kancelářskou budovu, která by sloužila jako protihluková stěna pro ty byty. Z našeho pohledu takový projekt dává smysl, , i vzhledem k demografickým trendům, o kterých jsem mluvil. 

Chcete tedy na Jižní Město přilákat nové obyvatele mladší a bohatší, než je dnešní průměr?
Piráti budou žádat developery, aby z každého metru podlahové plochy dali městské části peníze na občanskou vybavenost atd. Jsme ale pro rozvoj města, ve kterém žijí vedle starších lidí i mladí a kde se usazují mladé rodiny. Na Jižní Město v době vzniku přicházeli lidé, kteří nebyli ani chudí ani bohatí. A mnozí z nich tu žijí dodnes. Platí to o mém otci i o mně samotném. Jako zdejší obyvatelé si dnes pochopitelně přejeme, aby tady žili lidé ekonomicky aktivní a také slušně vydělávající. Bohatí tady nejsou, protože si dávno pořídili bydlení jinde a z Jižního Města de facto utekli. Není tady totiž žádná nová výstavba. Jediný větší projekt byl Milíčovský háj. Pokud chceme i obyvatele s vyššími příjmy, musíme jim poskytnout prostor k bydlení.