Předchozí
1 z 2
Další

V profesionální politice jste nováčkem. Jak byste se představil Pražanům?
Na Jižním Městě bydlím od roku 1980. S partnerkou tady vychováváme dvě děti. Prahu 11 jsem v podstatě opustil jen na tři a půl roku, kdy jsem žil ve Vietnamu. Pracoval jsem tam v Hanoji na zastupitelském úřadě. V Pirátské straně jsem od roku 2017, kdy jsme se rozhodli v Praze 11 založit místní organizaci. Kandidoval jsem v roce 2010 za Zelené a o čtyři roky později jsem se stal nezávislým zastupitelem za Hnutí pro Prahu 11.

Ústupky Pirátů vůči třem stranám nové koalice podle exstarosty Jiřího Štylera (HPP 11) přesáhly únosnou mez. Koalici nepodpořil také jeden váš pirátský kolega. Nezaplatil jste příliš vysokou cenu za křeslo starosty?
Pravda je to, že jsme dokázali po čtyřech měsících vytvořit koalici. Ta kvůli volebnímu výsledku nevznikala lehce. My jsme dokázali hledat řešení s pěticí stran. Hnutí pro Prahu 11 mělo koaliční potenciál bohužel jen s námi. Tři ostatní strany nebyly ochotné ani schopné s hnutím vyjednávat.
Piráti publikovali před volbami jako jediná strana v písemné formě tzv. povolební strategii. Tedy dokument, který říkal, co se stane po volbách. Konstatovali jsme tam mimo jiné to, že nepodpoříme radu s účastí trestně stíhaných osob. Tímto jsme stanovili naše pozice pro vyjednávání. V něm se ale vždy musí hledat ústupky. Všem bylo na začátku jasné, že stoprocentní splnění našich požadavků není možné.

Kdo je Jiří Dohnal 
Narodil se v Městci Králové v roce 1978. Na Jižním Městě bydlí od roku 1980.
Tři a půl roku strávil v Hanoji, kde pracoval na zastupitelském úřadě.
V roce 2014 byl zvolen zastupitelem Prahy 11 jako „nestraník“ za HPP 11.
Loni úspěch zopakoval už v barvách Pirátů.
S partnerkou vychovává dvě děti.

Mezi původními požadavky Pirátů byla také neúčast dosluhujícího starosty v nové radě. Jak zásadní byla pro vás tato podmínka?
V případě pana Jiravy jsme nejdřív sdělili lidem z hnutí ANO, že bychom chtěli, aby zůstal mimo radu, protože je v politice velmi dlouho a prošel třemi různými stranami. Zároveň ale uznáváme, že rozumí oblasti sociálních a zdravotních služeb, kterou má nakonec na starosti jako řadový radní. Věřím, že tak může městské části pomoct, i když tento výsledek není zcela podle našich původních představ.
 
Opozice vás kritizuje i kvůli navýšení počtu politiků, kteří budou pracovat pro radnici na plný úvazek. A proč bude z radniční kasy placený i trestně stíhaný zastupitel ODS?
To vše také vyplynulo z komplikovanosti koaličních rozhovorů, která nejspíš neměla v Praze obdoby. Radniční koalice obvykle vytvářejí tři subjekty, u nás se musely dohodnout čtyři. ANO přišlo na konci vyjednávání s požadavkem placeného předsedy výboru pro klíčovou oblast územního rozvoje a životního prostředí pro bývalou starostku Martu Šorfovou. Piráti na to zareagovali požadavkem na místopředsedu, aby to bylo vyvážené.
Je to stejný koncept, jaký je teď na magistrátu, kde mají na územní rozvoj vliv zástupci všech stran koalice. Na to nominovala ODS Zbyňka Holana do pozice uvolněného předsedy mediální komise. Nám se to úplně nelíbilo, ale realita je taková, že tři z pěti zastupitelů ODS jsou trestně stíhaní. Nebyl tam proto jiný kandidát, jiná smysluplná alternativa. Pan Holan nám také vysvětlil, jak vznikl problém, který měl jako ředitel obecně prospěšné společnosti. My jsme to vysvětlení, podle kterého neudělal nic špatného záměrně, přijali. Piráti mají nakonec starostu a tři místa v radě včetně školství. To je pro nás klíčový rezort a bez něj bychom koaliční smlouvu nepodepsali. Je to tedy také otázka priorit.

Jak ale obhájíte předsedu mediální komise s platem přes 50 tisíc korun? Není to u městské části trochu luxus?
Vyslechli jsme kvůli tomu kritiku, podle které Piráti podporují trafiky apod. Není tomu tak z výše uvedených důvodů – šlo o rozložení sil v koalici a vyjednávání mělo určitou genezi. Navíc naše oddělení, které se má věnovat PR, je poddimenzované. Prakticky neexistuje. Máme dva redaktory na radniční časopis Klíč, který je podle mě kvalitní. Chybí nám ale tým lidí, který by prezentoval Jižní Město navenek.
Jižní Město je tady přes 40 let a když řeknete, že tam jedete, tak si většina představí nějakou periferii někde v Hájích na konci metra. A to my nechceme. Chceme, aby se o Jižním Městě mluvilo a psalo, aby na něj byli jeho obyvatelé hrdí. Jinými slovy, chceme spolupracovat s médii a vytvořit PR oddělení. Zatím je na tom koaliční shoda. Šéf mediální komise by měl pomoct s vytvářením koncepcí toho, jak Jižní Město prezentovat. Chceme se i víc otevřít občanům v komunikaci ohledně problematických témat. A využívat např. Instagram jako kanál pro sdílení fotek od občanů. Pro aktivní komunikaci radnice s občany je potřeba vytvořit určité platformy, zapojit do toho média, komunikovat s novináři. A na to potřebujete lidi.

Pan Štyler nazval na úterním zastupitelstvu vaši koalici „betonářskou“. Vycházíte prý příliš vstříc developerům a jejich požadavkům na změny územního plánu. Konkrétně zmiňoval např. projekt na dolních Roztylech. Jaký je váš přístup k výstavbě?
V očích HPP 11 je každý stavební projekt problematický. Fakt je ten, že Jižní Město stárne. V 90. letech mělo přes 83 tisíc obyvatel. Dnes je to o víc než pět tisíc méně. My máme povinnost na tento úbytek obyvatel reagovat. Což neznamená, že budeme stavět megalomanské bytové projekty. V Roztylech kdysi investor požádal o možnost výstavby kancelářských budov v dolíčku na místě „vyčištěném“ od starých budov. Zároveň teď ale Passer Invest chce námitkami projekt změnit na domy s asi šesti stovkami bytů a jednu kancelářskou budovu, která by sloužila jako protihluková stěna pro ty byty. Z našeho pohledu takový projekt dává smysl, , i vzhledem k demografickým trendům, o kterých jsem mluvil. 

Chcete tedy na Jižní Město přilákat nové obyvatele mladší a bohatší, než je dnešní průměr?
Piráti budou žádat developery, aby z každého metru podlahové plochy dali městské části peníze na občanskou vybavenost atd. Jsme ale pro rozvoj města, ve kterém žijí vedle starších lidí i mladí a kde se usazují mladé rodiny. Na Jižní Město v době vzniku přicházeli lidé, kteří nebyli ani chudí ani bohatí. A mnozí z nich tu žijí dodnes. Platí to o mém otci i o mně samotném. Jako zdejší obyvatelé si dnes pochopitelně přejeme, aby tady žili lidé ekonomicky aktivní a také slušně vydělávající. Bohatí tady nejsou, protože si dávno pořídili bydlení jinde a z Jižního Města de facto utekli. Není tady totiž žádná nová výstavba. Jediný větší projekt byl Milíčovský háj. Pokud chceme i obyvatele s vyššími příjmy, musíme jim poskytnout prostor k bydlení.

Jižní Město vypadá lépe než před třiceti lety. Mezi panelovými domy je dost zeleně. Co je ale podle vás ještě třeba udělat pro zdejší veřejný prostor?
Jižní Město byl komplexní architektonický projekt, který ale zatím nikdo nepřevedl do 21. století. Parky a další prostory pro volný čas musejí být nějak propojené s kulturou. Lidé musejí mít možnost nějak to prostředí ovlivňovat, což se dosud neděje. Pojďme se bavit o tom, jestli centrální park potřebuje kavárnu. Nebo jestli pochozí lávky stále plní účel, pro který byly budovány. Chceme jít cestou moderních evropských měst, kde veřejný prostor proměňují radnice podle návrhů odborníků a občanů. Byty a domy jsou v pořádku, ale veřejný prostor nám tady chátrá.

Dokážete to změnit?
My to chceme vše dávat dohromady ve spolupráci s koncepcí rozvoje Prahy a tak, aby se nám tady líbilo a dobře žilo. Mezi potřebné projekty v rámci veřejných budov počítám například i plánované kulturní centrum u metra Háje, kterému pracovně říkáme Kotelna. Nemáme na to zatím peníze, nicméně v koalici je shoda na tomto záměru. To můžeme udělat sami. Ve spolupráci s hlavním městem můžeme ale třeba postavit i obecní bytové domy.

Je reálné to udělat už v tomto volebním období?
Momentálně není připravený žádný projekt. A uvidíme, jestli nějaký bude v příštích čtyřech letech. Jsme schopní to v rámci koalice prosadit, ale rozhodující budou finanční prostředky. Odhad rekonstrukce budovy na kulturní centrum Kotelna je kolem padesáti milionů korun. Nový bytový dům s dvěma stovkami bytů v současnosti vyjde na nějakých šest set až sedm set milionů korun. Možností je samozřejmě i poskytnutí nějakého městského stavebního pozemku bytovému družstvu, které by za tím účelem vzniklo. Městská část takové peníze nemá. Chceme ale udělat projekty, které by se realizovaly, pokud na ně dá magistrát peníze.

Co uděláte pro to, aby konečně začala kýžená oprava takzvané pochozí zóny u metra Háje?
Tato stavba dostala za čtyřicet let jen drobnou údržbu. V podstatě se nechala chátrat. Po šestnácti letech se zdá, že by se měla vyřešit majetková otázka a celá zóna snad brzy přejde díky určitému vypořádání na obec.
Z pohledu naší nové koalice byla chyba, že naši předchůdci požádali o „odsvěření“ správy objektu z městské části na město. V případě dovršení tohoto procesu by radnice neměla na tuto „velkou lávku“ žádný formální vliv. Proto se to nejspíš pokusíme zvrátit. A zároveň připravíme projekt opravy.
To, že je třeba zónu revitalizovat, vidí všichni. Odhadované náklady jsou ve stovkách milionů korun a zaplatit to bude muset magistrát. V této chvíli se pracuje z podnětu minulého vedení radnice na studii, která by měla upřesnit stav lávky a naznačit možnosti řešení revitalizace. Chceme se s tou studií v nejbližší době seznámit.

Loni vyvolal kritické ohlasy záměr města zrekonstruovat bývalý hotel Opatov na ubytovnu pro sociálně slabší. Městská část zase připravuje opravu sousední ubytovny Sandra. V jaké jsou obě stavby fázi a jaký si tam představujete ideální výsledek?
Obě budovy jsou ze stavebního hlediska v podstatě totožné a obě potřebují rekonstrukci. Magistrátní projekt počítá s opravou bývalého hotelu ve stejných dispozicích. To znamená, že by tam mělo vzniknout asi 360 ubytovacích jednotek. Naproti tomu Sandra, kde je už vydané stavební povolení a vybraný zhotovitel, má mít 174 jednotek pro obyvatele Prahy 11.
To znamená, že hlavní město jde zatím jinou cestou než my. Oprava Sandry je de facto před rekonstrukcí. „Pouze“ nám chybí sehnat asi 130 milionů korun z celkových 360. S magistrátem jsme ale vytvořili pracovní skupinu s cílem řešit obě budovy dohromady. Chtěli bychom předem vědět, co se stane s „hotelem Opatov“ po opravě, protože tam na rozdíl od Sandry nebudeme mít vliv na přidělování bytů nájemníkům. Osobně bych si přál, aby modernizace tohoto domu měla stejnou podobu jako v případě Sandry. Chceme samozřejmě předcházet budoucím problémům v soužití. 

A jaké tady vidíte šance na úspěch?
Začátkem února jsme díky spolupráci s magistrátem pozvali všechny zastupitele Prahy 11 na prohlídku ex-hotelu Opatov. Snažíme se o tomhle tématu komunikovat a hledat finální řešení. Osobně bych si přál, aby modernizace tohoto domu měla stejnou podobu jako v případě Sandry. To znamená méně, ale větších ubytovacích jednotek. Pozitivní je, že už se u městského projektu přestal používat termín dům sociálního začleňování.

 
Kolem obou ubytoven nebylo v minulosti úplně bezpečno. Hořela tam i zaparkovaná auta. Jaká je tam aktuální bezpečnostní situace?
Sandra byla standardní ubytovnou, ve které přespávali zahraniční pracovníci. Někteří byli problematičtí. Všechny nájemní smlouvy tam ale vyprší na konci února a nájemníci se postupně přesouvají jinam. V budově už dnes sídlí jen jeden odbor městské části a nájemníků je tam minimum. Celý objekt může být připraven ke stavbě velmi rychle.

Zapomněli jsme na některé priority vašeho začínajícího vládnutí na Jižním Městě?
Chceme pozvednout úroveň školství v Praze 11. Proto také Piráti v koalici vybojovali resort školství. Chceme pomoct dopravě v klidu to znamená stavět parkovací domy. Mělo by jich vzniknout několik menších na různých místech. Deficit parkovacích míst je u nás kolem tří tisícovek, což je opravdu dost. Jinak bych si přál, aby se Jižní Město stabilizovalo a v rámci umírněného rozvoje se posouvalo do 21. století.