Jeden z nejstarších a nejznámějších pražských bazarů sídlí na Vinohradech už 23 let. Posledních 9 let ho provozuje Jiří Průša. Jeho cesta k dráze profesionálního vetešníka ale vedla mírnou oklikou.

Místo hospody bazar

„Přes pět let jsem se věnoval vlastní hospodě, ale byla to hodně náročná práce. Tak jsem si jednoho dne řekl dost a koupil tento obchod," popisuje Jiří Průša.

V ulici Anny Letenské je malá žlutohnědá výloha P&J Bazaru téměř k přehlédnutí. Na první pohled maličký obchůdek ale skýtá několik velkých místností přeplněných nejrůznějšími věcmi, na které se zdá, jako by usedal prach.

Mají snad vše, na co si kdo vzpomene, od obrazů, loveckých trofejí a porcelánu až po knoflíky a kšandy. „I ty drobné věci si lidé kupují, téměř vše se dá prodat, záleží jen na ceně," popisuje majitel.

Nakupovali tu slavní zákazníci 

Právě menší věci často pochází z pozůstalostí, které bazar vykupuje. Jako jeden z mála se obchod zabývá i africkými trofejemi. „Spolupracujeme také s hodinářem a restaurátory nábytku a obrazů," přibližuje své služby Jiří Průša.

Bazar navštěvují často cizinci i různé známé osobnosti, nakupovala v něm například Lucie Bílá, Viktor Preiss a řada dalších. „Myslím, že je to zejména naší tradicí, obchod tohoto typu tady je už přes 20 let," domnívá se majitel. Na nedostatek zájmu si tak nemůže stěžovat. „V současnosti je situace dobrá, protože jsme zavedení, obtížné by bylo začínat," komentuje.

Lidé a staré věci 

Jako jeden ze současných problémů vnímá Jiří Průša fakt, že se lidé nevyznají v tom, co mají. „Často vyhazují zejména věci po babičkách a už nepřemýšlí nad tím, že mají hodnotu a daly by se ještě prodat," popisuje.

Důležité jsou tak ty typy, které hromadí a nikdy nic nevyhodí. „Díky bohu za ně," směje se vetešník. V pozůstalostech se pak dají najít hotové poklady. V nedávné době tak bazar řešil pozůstalost po manželích, kteří byli známými archeology.

Vzácné zápisky 

„Tam se našly i vzácné zápisky, které putovaly do muzea. Bohužel ale žádné archeologické nálezy," podotýká majitel bazaru. Další obtížnou věcí je, že lidé často neumí věci vhodně kombinovat.

Souvisí s tím také, zdali bude daná věc v interiéru fungovat jako solitér, či ne. I do moderního vybavení se dnes podle Průši hodí starožitnost. Obecně se nákupní cho-vání v bazarech mění. „Lidé už dnes nenakupují velké množství různých věcí, spíše ukládají peníze do hodnotnějších, jako jsou například obrazy," popisuje.

Nejčastěji ve svém obchodě prodává sklo, porcelán a obrazy z 20. a 30. let 20. století. Ze stylů je mezi zákazníky nejoblíbenější art deco. „Kdysi se mi na chvilku do rukou dostala i antická váza, to byla asi největší vzácnost," přiznal majitel bazaru.

Ke starožitnostem ho přivedl dědeček 

Starožitnosti a obecně staré věci ho zajímaly už od dětství. Sbíral známky a sklo, mince i porcelán. Věcmi byl zásoben zejména od svého dědy Stanislava Švandy.

„Měl přes 10 milionů kusů nálepek ze zápalek, byl to největší sběratel v této oblasti tehdejšího Československa," komentuje Průša. Stanislav Švanda se věnoval sbírání nálepek z krabiček od zápalek, takzvané filumenii. Z koníčku se tak u Jiřího Průši postupně stala posedlost.

Mám rád staré věci 

„Je to moje vášeň a zároveň povolání. Sám stále sbírám známky, sklo, porcelán i obrazy. Mám rád všechno od veteše po luxusní věci," směje se nadšený sběratel.

Nejoblíbenějším obdobím mu je ale secese, a to kvůli její zdobnosti. Staré věci považuje majitel bazaru za obecně hodnotnější než nové. „Jsou určitě kvalitnější, proto by je lidé měli kupovat. Navíc se dřív více kladl důraz na design než dnes," uzavírá Průša.

Jiří Průšanarodil se v roce 1981 v Praze
vystudoval střední odbor-nou školu se zaměřením kuchař-číšník
od roku 2007 provozuje jeden z nejstarších pražských bazarů v ulici Anny Letenské na Vinohradechuž od dětství
je vášnivým sběratelem známek, ale i skla, porcelánu a obrazů

Čtěte také: Pražané na vetešnictví nezanevřeli