Kapry v pražských rybnících nalezneme i dnes, i když už ne v takové míře. Kdo na rybnících nejvíce zbohatl? Tyto a další zajímavosti prozradil Jiří Karnecki z magistrátního oddělení péče o zeleň.

Rybníkářství má v Praze dlouhou tradici. Do jaké doby až sahá?

Čím dál jdeme do historie, tím je Praha menší a menší. To znamená, že většina dnešních rybníků ležela historicky mimo území Města pražského. Je těžké říci, kam až historie pražských rybníků sahá. Nejstarší mapové podklady, se kterými běžně pracujeme, sahají do roku 1848.

Co když budeme brát v potaz i rybníky, které Praha postupně pohlcovala?

Jedna z velkých rybničních soustav vnikla ve 14. století na podnět Arnošta z Pardubic na Kyjsku v povodí Rokytky, dnešní Prahy 14. Jednalo se o Kyjský rybník, rybník v prostoru dnešního suchého poldru Čihadla, soustavu menších rybníků na Svépravickém potoce a možná i Velký Počernický rybník.

Sloužily rybníky dříve pouze k chovu ryb?

Ano, hlavním důvodem vzniku velkých rybníků byl chov ryb. Například Perštejnové na rybníkářství celkem zbohatli. Menší rybníky pak sloužily i jako zásobárna vody pro mlýny a hamry.

Jaké ryby se zde chovaly a jaké zde nalezneme dnes?

Nejčastěji se choval kapr a byl považován za větší delikatesu než například pstruh. V současné době je kapr pořád dominantní rybou. Chovají se ale i líni, štiky a candáti.

Jak se od roku 1848, kdy máte přesné podklady, měnily rybníky v Praze?

Od roku 1848 ubývaly spíše menší rybníky. Hodně jich zaniklo za socialismu, kdy často sloužily jako skládky odpadu. Na druhou stranu v této době došlo k největšímu rozvoji výstavby velkých retenčních nádrží a přehrad, jako jsou Džbán, Jiviny a Hostivař. Budeme-li tedy měřit vodní plochu, tak té určitě přibylo a naštěstí nadále roste.

Čtěte také: Vedro a sucho? Prahu ochladí nové rybníky