Gotická Jindřišská věž stojí u kostela sv. Jindřicha a Kunhuty v Jindřišské ulici jako samostatná zvonice po vzoru italských campanill. Byla postavena v letech 1472 až 76 a patřila i s celým okolím řádu křižovníků s červenou hvězdou.

V roce 1648, na sklonku třicetileté války, sloužila jako vojenská strážnice, přičemž byla pobořena švédskou dělostřelbou. Poškozena byla i za pruského obléhání v roce 1757 a v roce 1801, kdy se při vichřici zlomila její štíhlá gotická střecha.

Velká Mockerova přestavba

K důkladné obnově a novogotické přestavbě věže se přistoupilo v letech 1876 až 1879 podle návrhů architekta Mockera. Věž tehdy dostala novou břidlicovou střechu. Po rekonstrukci dosáhla výšky 65,7 metru a stala se tak nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.

Hodiny visí na věži už od roku 1577. Po stranách ciferníku jsou barevné znaky Starého i Nového Města a zemí českých. Věžní hodiny byly dány znovu do provozu po rekonstrukci v roce 2003.

Největší ze zvonů na věži je Jindřich, který je 3350 kilogramů těžký. Pochází z roku 1680 a přelit byl v roce 1804. Nejstarší zvon je Maria. Byla ulita zvonařským mistrem Bartolomějem v roce 1518 a váží 500 kilogramů. Poslední Dominik váží tunu a byl v roce 1850 přelit zvonařem Bellmannem.

V listopadu 2001 byla započata vestavba do Jindřišské věže, která byla se schválením památkářů provedena tak, aby nezasahovala do původního zdiva. Železobetonová konstrukce se kamenného zdiva vůbec nedotýká. Přesto vzniklo ve věži deset pater vybavených klimatizací a moderním osvětlením, schodiště a rychlovýtah. V posledním patře je vyhlídka na panorama a centrum města.

Respekt k památce

V 7. až 9. patře je restaurace Zvonice. Její součástí je původní zvon sv. Maria. Ten prošel rekonstrukcí v dílně nejznámějšího českého zvonaře Petra Manouška. Interiér restaurace zvýrazňují neporušené původní trámy zvonice a stylové doplňky uměleckého kováře Václava Minaříka.

Jindřišská věž se u příležitosti 655. výročí od založení Nového Města dočkala i opravených věžních hodin a pamětní desky. Zpřístupněna pro veřejnost byla 8. prosince 2002. Vlastníkem věže je pražské arcibiskupství, které ji na 40 let pronajalo společnosti Jindřišská věž, jež je také investorem rekonstrukce.

„V květnu 2003 byla do podkroví instalována zvonkohra, soubor deseti litých bronzových zvonů. Všechny nesou jména svých předchůdců, které ve věži visely,“ uvedla Lucie Dolfi ze společnosti Jindřišská věž, která ve věži provozuje i divadlo se dvěma stálými scénami, koncerty a jiné kulturní akce. „V posledním desátem, vyhlídkovém patře je možné uspořádat jakoukoliv oslavu nebo raut s výjimečným výhledem,“ dodala.

Jindřišská věž

Návštěvní doba: pondělí až pátek od 9 do 19 hodin, v sobotu a neděli od 10 do 19 hodin
Vstupné: dospělí 80 Kč, senioři a studenti 55 Kč, děti 35 Kč

Co věž nabízí:
Přízemí – kavárna , recepce, prodej suvenýrů
1. patro kavárna
2. až 4. patro – obchodní a klubové prostory k pronajmutí
5. patro – hygienické zázemí
6. patro – Muzeum pražských věží, fotografie 120 pražských věží, obchodní
a klubové prostory
7. a 8. patro – stylová restaurace Zvonice - cca 60 míst
9. patro – kuchyně
10. patro - vyhlídka na Prahu z nárožních věžiček

Na vrchol věže vede 200 schodů a výtah
Po rekonstrukci koncem 19. stol. dosahuje zvonice výšky 65,7m a je tak nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze
Zvonkohra – hudební nástroj umístěný na vyhlídce. Je určena pro vnitřní poslech a je jediná v Evropě. Každý den hraje jednu z více než 1100 melodií