„Práce je podobná jako u většiny průmyslových budov. Jen sloupy nosné konstrukce jsou více proarmované, než jsme očekávali,“ uvedl Pravda. Právě primárně v nosných sloupech byly nálože uložené, a to celkem na 902 místech.

Střelmistr také dal za pravdu všem posudkům, které tvrdí, že střecha remízy je neopravitelná. „Udělali jsme test a odolnost proti promáčknutí je v podstatě nulová,“ doplnil. Dělníci už budovu zbavili hydroizolace, žádné nebezpečné látky hala neobsahuje.

Platí přísná bezpečnostní opatření

Samotný odstřel trval od zmáčknutí tlačítka po výbuch poslední nálože devět sekund. Provázela jej přísná bezpečnostní opatření: zhruba na deset minut se zastavila doprava na přilehlých ulicích Kolbenova a Kbelská, kolem vozovny nepojely tramvaje, nad ní byla vyhlášena bezletová zóna, což se dotklo provozu na letišti Kbely. Výjimku měly dva drony, které monitorovaly dění ve vozovně a okolí. Policie vyklidila a střeží okolí areálu.

Demoliční četa už v pátek roznesla do schránek okolních domů informační letáky. Jedno z doporučení zní: neotevírat okna. Vzhledem k přísným bezpečnostním opatřením Dopravní podnik hl. m. Prahy důrazně nedoporučil zvědavcům sledování na místě samém. „Stejně nikdo nic neuvidí, celá vozovna je skryta v terénní vaně pod úrovní komunikací, navíc obehnána vysokým betonovým plotem, přes který není nic vidět,“ uvedl mluvčí Daniel Šabík.

Jedná se o nejmladší pražskou vozovnu

Po odstřelu střechy budou pokračovat bourací a odklízecí práce až do konce roku. Je přitom paradoxní, že k zemi jde nejmladší pražská vozovna; byla zbudována na přelomu 40. a 50. let. Její střechu tvoří železobetonové skořepiny navržené závodem Armabeton.

Při realizaci myšlenkově pokrokové (a vizuálně zajímavé) konstrukce se ale nepodařilo dodržet předepsanou tloušťku a tvar skořepiny ani provedení výztuže. To mělo za následek vznik dílčích deformací zřejmě již při zhotovení stavby. U ostatních vozoven drží střechy ocelové konstrukce. Taková měla původně být i v Hloubětíně, ale projekt byl během výstavby změněn z důvodu nedostatku oceli v tehdejším Československu.

Loni ještě dostala šanci

V roce 2013 zaměstnanci v Hloubětíně upozornili na deformaci střechy, od té doby se datují provozní omezení ve vozovně. Statici potvrdili, že střecha hrozí zborcením, částečně proto byla zajištěna podporami a v tomto režimu byl povolen její další provoz na čtyři roky. Hala byla vystěhována loni v lednu, poslední pracovníci DPP zmizeli z areálu vozovny letos koncem června. Nové vedení radnice a DPP přitom loni odstřel odložily a daly vozovně ještě šanci, když ji nechaly prověřit i Kloknerovým ústavem ČVUT. Ten zjistil ještě horší stav střechy a potvrdil její neopravitelnost.

V areálu vznikne nová vozovna, jejíž stavba bude rozdělena do čtyř etap. Už příští rok se má stavět nová měnírna, do konce roku 2022 pak má vzniknout i nová hala a dílny. „Autor architektonického řešení se pokoušel o odkaz na starou vozovnu, my nicméně v první řadě potřebujeme, aby vše bylo praktické a funkční. Nejde o stavbu přístupnou veřejnosti a viditelnou zvenku,“ uvedl projektový manažer DPP Filip Jiřík.

Celkové náklady na proměnu areálu se nyní odhadují na 1,8 miliardy korun.