Někteří prodavači se ve svých stáncích klepou zimou a zahřívají se, jak jen to jde. To asi není váš případ, viďte?

Já jsem snad jediný člověk na Staromáku, který tady celý rok vydrží jenom v mikině. (smích) Mně je tady u ohně opravdu teplo.

Jak často se na Staroměstském náměstí ohřejete? Jste tu pouze o Vánocích?

Nejen o Vánocích, i na Velikonoce.

Na trzích to každý den ožívá kolem jedenácté hodiny. Kolik času však potřebujete vy na přípravu stánku?

Jsme tu od rána od devíti. Sejdeme se tady s kolegy, dáme si kávičku a následuje rozbalení stánku. To nám trvá dvě hodiny.

Takže to není žádná hračka…

To opravdu není. Ráno to rozbalit a večer samozřejmě zase uklidit a jet domů. Kromě pevné konstrukce si všechno vezeme každý den zpátky. Dáme to do pytlíčků a krabic do auta a frčíme. Já to takhle dělám pravidelně už sedmý rok.

A stále vás to baví?

Jasně, já se tím i živím. Kovářské řemeslo už dělám od nějakých patnácti let, kdy jsem se dostal na kovářskou školu. Hned po ní jsem začal pracovat v dílně v Jílovém u Prahy.

Vychází z učilišť podle vás dostatek kovářů?

Občas se jezdím podívat do školy, kde jsem se vyučil. Za ty roky mohu říct, že se tam střídají silné a slabé ročníky. Ale obecný problém je, že málokdo u našeho řemesla vydrží.

Když na Staroměstské náměstí jezdíte už sedm let, sledujete postupnou proměnu trhů?

Trhy mi osobně přijdou vizuálně hodně stejné. Za sebe mohu ale poznamenat, že rozmístění stánků by mohlo být lepší, než je letos. Dostali jsme totiž místo u pódia, což nám moc nevyhovuje.

Není to lukrativní místo?

No, udělá se tady před námi vždy taková clona lidí. Ale po programu na pódiu se zase rychle rozeženou.

Kdy tu pro vás byly největší žně?

Nejlepší je to vždy na Mikuláše, když se rozsvěcuje vánoční strom, to je ten základ, kdy se tu nedá na náměstí ani hnout. A pak samozřejmě adventy. Překvapivě hodně lidí sem zavítalo i na Štědrý den, kdy ještě mnoho z nich nakupovalo ty poslední zbytečky.

Trhy se konaly více jak měsíc, jak často jste tu prodával?

Máme tu dva stánky, takže jsme tu ve čtyřech, různě se střídáme. Třeba jsem byl na Staromáku šest dní, pak jsem měl den volna, dalších šest dní, dva dny volno. Jde hlavně o to psychologické volno, protože jak je moc turistů, každý na vás mluví různě anglicky, německy, rusky…

Takhle se bez problémů také domluvíte?

Teď, kde konci trhů, už je člověk tak zajetý, že už plácá páté přes deváté (smích). Ale dá se to zvládnout.

Jsou to právě zahraniční turisté, kteří u vás nakupují nejvíce?

Ano, převažuje zahraniční klientela. Kupují si hlavně meče, přilbice. I ta finanční částka je vyšší než u jiných výrobků. A lidé bez rozdílu od nás odcházejí třeba se zvonečky.

Co děláte mimo sezonu, když tu nejste přes vánoční a velikonoční svátky?

Zabýváme se v dílně hlavně zakázkovou výrobou mříže, vrata, ploty, venkovní dekorace. Je to na klientovi, co si u nás objedná.

Na těchto trzích tedy nejste finančně závislý…

Ne, to určitě ne. Hlavní je opravdu ta zakázková výroba, trhy jsou zpestření, radost.