Jaroslav Fragner se narodil v roce 1898. Ještě než se mohl naplno věnovat studiu, musel narukovat na frontu 1. světové války, kde byl vážně zraněn. Po zotavení nastoupil na České vysoké učení technické do Prahy k profesorovi Antonínovi Engelovi.
Nápadité, ale nerealizované
Už za studií byl plně ponořen do architektury. Kromě toho, že se stal vášnivým členem několika spolků, včetně uskupení Puristická čtyřka či Devětsilu, navrhuje mnoho zajímavých staveb. Jeho kubistické črty jsou neobyčejně propracované a nápadité, bohužel žádná z nich nebyla realizována.
Situace se zlepšuje ve dvacátých letech, kdy sice Fragner skicuje velké množství vil a domů takzvaně „do šuplíku“, ale pomalu si jej všímají klienti a architekt navrhuje první rodinné domky. Několik jeho funkcionalistických vil je dodnes k vidění v klidné části obce Nespeky, jen kousek od řeky Sázavy. Od třicátých let si zde svá letní sídla budovali zástupci pražských celebrit, jako byla například tanečnice a choreografka Milča Mayerová, ale rovněž i právníci a továrníci.
Fragner si Nespeky oblíbil natolik, že v roce 1940 si zde postavil jednu vilku i pro sebe. Dnes je zde na jeho památku pojmenována jedna z ulic.
Vrcholná léta
Fragner za svého života vyprojektoval i několik továrních komplexů v jednoduchých čistých formách. Příkladem může být fabrika na léčiva v Měcholupech z roku 1930. Na ni navazuje ještě kolínským industriálním areálem elektrárny Esso.
Na konci třicátých let se začíná připravovat rekonstrukce pražského Karolina, původní gotické budovy Univerzity Karlovy. Je svolána poradní komise, která prací pověří zkušeného architekta Fragnera, jenž je v té době již zasloužilým profesorem pražské Akademie umění.
Rekonstrukce nakonec trvala 22 let, první přerušení nastává poměrně záhy, s vypuknutím 2. světové války. Fragner se rekonstrukce ujal pietním způsobem se snahou zachránit co nejvíce původních prvků. Zároveň se nezalekl propojit starou historickou budovu s novým moderním průčelím. To bylo zbudováno hned v první fázi obnovy, mezi lety 1946 až 1950.
Souběžně s rekonstrukcí Karolina dostává Fragner za úkol obnovit původní gotickou Betlémskou kapli, kde kázal mistr Jan Hus. Ve stejném období začíná pracovat i na návrhu nové budovy pražského planetária ve Stromovce, které bylo otevřeno až v roce 1960.
Znelíbí se straně
I přes velké množství práce zůstává v padesátých letech Fragner činný i na teoretické rovině. V roce 1953 je zvolen předsedou svazu architektů, zastává post profesora na pražské Akademii, mezi lety 1954 až 1958 se dokonce stává rektorem školy. Kromě toho připravuje projekty pod hlavičkou Stavoprojektu. Vše ale utíná rok 1959, kdy se Fragner znelíbil straně a postupně byl ze všech funkcí odvolán.
Pomalu se stahuje do ústraní. Byla to však doba plná paradoxů, a tak se architekt dva roky před smrtí dočkal ještě titulu národního umělce. Jaroslav Fragner zemřel v roce 1967. Mezi svými žáky a kolegy se jeho práce těšila ohromné úctě. Kromě toho vychoval řadu vynikajících českých architektů a architektek, namátkou jeho ateliérem prošla i Věra Machoninová a Eva Jiřičná.
OBNOVA BETLÉMSKÉ KAPLEObnova chrámů, kostelů, či modliteben nebyla v 50. letech minulého století zcela běžným aktem. V případě Betlémské kaple je třeba brát v potaz paralelu výkladu husitských dějin v tehdejším Československu. Obnova slavné husitské modlitebny tak nese jasný ideový a národní podtext. Oprostíme-li se od ideového zaměření, jedná se o povedenou obnovu historického objektu dle tehdejších stavebních postupů a technologií. Dnes se Betlémská kaple řadí mezi jedny z našich nejzajímavějších památek.
Její historie spadá až do konce 14. století, kdy byla postavena pro kázání v českém jazyce. O její slávu se postarali hlavně kazatelé husitského hnutí, včetně mistra Jana Husa. Další osud tohoto stánku byl ale značně komplikovaný. Průběhem staletí se zde vystřídalo několik majitelů a kaple čím dál více chátrala. Nakonec sloužila i jako sklad a v roce 1836 posloužilo její obvodové zdivo jako základ pro stavbu nájemního domu, jenž zde vyrostl.
V 50. letech se obnova kaple znovu dostává na pořad dne. Bylo objeveno, že původní gotické zdivo sahá místy až do druhého patra, zbytek byl obnoven jako věrná replika podle dobových plánů a vyobrazení. Zachována byla i původní studna a rovněž byl obnoven i sousední dům, který sloužil pro ubytování kazatele. Svého času jeho zdi obýval i Jan Hus. Dnes se zde nachází galerie zaměřená především na architekturu, symbolicky nesoucí Fragnerovo jméno.
PLANETÁRIUM VE STROMOVCENa počátku 50. let se na Ministerstvu kultury zrodil nápad na stavbu nového planetária, pro jehož stavbu byl vybrán vhodný prostor v parku Stromovka. Projektem byl pověřen Fragner a výsledkem je neobyčejně vytříbený pavilon. Architekt se zde umně přiklání k inspiraci italskou renesancí, ale bez toho, aby citoval poplatné socialisticko-realistické vzory. Vznikla tak unikátní nadčasová stavba, připomínající římskou příměstskou vilu, která přes svůj utilitární charakter dosáhla vznosné architektonické i technické formy. Pražské planetárium má jednu z největších kupolí svého druhu na světě, průměr má přes úctyhodných 23 metrů.
Výstavba trvala tři roky, teprve v roce 1960 se do pavilonu instalovalo technické vybavení, původem z Německa. Poté byl zahájen zkušební provoz a až 20. listopadu 1960 se planetárium slavnostně otevřelo i pražské veřejnosti. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších planetárií v Evropě.
OBNOVA KAROLINAProjekt se protáhl na dlouhých 22 let. Nejnáročnější etapa rekonstrukce skončila koncem 50. let úpravou nádvoří do původní gotické podoby s cihlovými arkádami a pavlačí. Druhá etapa Fragnerovy rekonstrukce se týkala úpravy přilehlých domů a výstavby nové vstupní budovy a skončila až rok po architektově smrti.
VILY A DOMY PRO OSOBNOSTIŘadu architektových staveb je možné obdivovat v Nespekách u Benešova. Kromě vlastního domu tu Jaroslav Fragner postavil například letní dům pro J. Moráka (na snímku) nebo neméně působivé sídlo Milči Mayerové se soláriem.
Inspiraci pro vzhled vilek našel slavný pražský rodák během cesty po Americe, kde poznal díla Franka Lloyda Wrighta nebo finského funkcionalisty Alvara Aalta. Ulice, v níž svého času domy vyrostly, dnes nese architektovo jméno.
PALÁC POJIŠŤOVNY MERKUROsmipatrový palác Merkur se nachází v Revoluční ulici a je to jedna z největších funkcionalistických staveb Jaroslava Fragnera. Vznikl mezi lety 1934 38. Má jednoduchou hranolovitou fasádu členěnou čtyřdílnými okny, zajímavým prvkem je zvýšený obchodní parter, který má zaoblené nároží. Původně se jednalo o sídlo pojišťovny, od šedesátých let byl využíván jako odbavovací centrum Československých aerolinií. V současné době jsou uvnitř kancelářské prostory.
Život Jaroslava FragneraNarodil se v roce 1898 v Praze. Během 1. světové války byl těžce zraněn. Zpočátku se věnoval funkcionalismu. Po skončení 2. světové války se jeho práce soustředila zejména na rekonstrukce historických objektů. V letech 1954 až 1958 byl rektorem na Akademii výtvarných umění. Na sklonku života mu byl propůjčen Řád práce a získal titul národního umělce.