Do Řádu srdce ji nominovali spolupracovníci za její vřelý a lidský přístup ke všem okolo.

Jak jste se dostala k medicíně?

Lékařka jsem chtěla být odmalička. Nikdy jsem o ničem jiném neuvažovala. Kardiologií se zabývám od promoce. Hned po promoci jsem nastoupila do IKEMu. Působila jsem nejprve na klinice kardiologie a pak na klinice kardiovaskulární chirurgie pod vedením profesora Pirka. Je to můj šéf. Posledních šest let mám v IKEMu pouze zkrácený úvazek a pracuji tam jen jeden den v týdnu. Vedle toho mám vlastní kardiologickou ambulanci na Smíchově.

Kde jste studovala medicínu?

Pocházím ze slovenského Popradu, studovala jsem Univerzitu P. J. Šafárika v Košicích. Ještě před promocí jsem se přihlásila na konkurz do IKEMu, protože medicína, která se tam praktikovala, představovala vrchol v československém zdravotnictví. Ke svému překvapení jsem byla přijata, a od té doby v IKEMu působím. Nepracovala jsem nikde jinde, než na tamějších dvou klinikách.

close Logo projektu Řád srdce. zoom_in Jak vzpomínáte na svá studia?

Ještě před nástupem na univerzitu mi těžce onemocněla maminka, a když jsem byla ve 3. ročníku, tak zemřela. Tato extrémně negativní zkušenost mě ale velmi obohatila, protože kontakt s blízkým nemocným člověkem umožní pochopit spoustu důležitých věcí. Na spoustu věcí jsem změnila názor. Dnes, na základě této zkušenosti se dokážu lépe vcítit do toho, co prožívá nemocný člověk a jeho blízcí.

Co vás nejvíce baví na vaší práci lékařky?

Je to kontakt s lidmi. Dále vnímání toho, co všechno to srdíčko ovlivňuje. Jak se srdce mění v průběhu nemoci i v průběhu léčby. Je velmi zajímavé, jak se všechno může vyvinout pozitivním směrem, co všechno může ovlivnit lékař, kolik toho může ovlivnit sám pacient. V kardiologii nastal ohromný pokrok. Je to jeden z nejvíce se rozvíjejících oborů medicíny. Myslím si, že v kardiologii nastal největší skok, v porovnání s dalšími obory. To je podle mě na kardiologii fascinující.

Jak přistupujete ke svým pacientům?

Tohle je velmi složité. Každý člověk je osobnost. Někdy není jednoduché najít k pacientovi cestu. Ale i lékař je člověk se všemi svými dobrými i špatnými vlastnostmi. Může mít někdy špatný den, tak jako všichni. Domnívám se, že ti, kteří se rozhodli studovat medicínu, mají pozitivní vztah k lidem, snahu jim pomáhat. Kromě toho je důležité si uvědomit, že stávající medicína je na velmi vysoké úrovni, je zároveň velmi drahá. Ale pokud pacient nechce nebo nemůže některé věci pochopit a nespolupracuje, nepracuje na sobě, tak tabletka nebo ani nejsložitější operace nic nevyřeší.

Máte zhruba ponětí o tom, kolika lidem jste už zachránila život?

To jsou velmi silná slova. Toužím nebo přeji si lidem s nemocným srdíčkem vysvětlit, proč onemocněli, vysvětlit co můžou udělat oni, co zvládnou léky, a kdy je zapotřebí rozhodnout o složitém vyšetření nebo zákroku, případně operaci.

Vzpomínáte si na svou první operaci srdce?

Velmi dobře, protože jsem dala přednost operaci - transplantaci srdce mladého muže, o kterého jsem se v té době na oddělení kliniky starala, před rande se svým budoucím manželem, který tak šel do kina sám. Doteď si pamatuji i název filmu. Můj manžel ví a chápe, že část mého srdce patří jemu a část medicíně.

Hlasujte: Řád srdce hledá lidi se srdcem na správném místě