Mladé matky na konci 80. let trápilo znečištěné ovzduší a utajování informací o jeho kvalitě bývalým režimem. „Zakladatelkám hnutí vadilo, v jakém prostředí vyrůstají jejich děti. A tím, jak se vyvíjí svět kolem nás a narůstá doprava, priorita zůstává dál. Je to pěší doprava,“ vysvětluje Jana.

S kolegyněmi se zasazuje o to, aby měli chodci bezpečné cesty, aby lidé využívali svá auta na vzdálenější cesty a aby rodiče co nejméně vozili své děti do školy.

„Dnes je běžné, že rodiče své třinácti i čtrnáctileté děti vozí až ke škole. Děti tak přicházejí o krásné přirozené dětství, o dobrodružství, které se na cestě může přihodit. Rodiče si neuvědomují, že tím své děti handicapují. Když je vozí autem, dítě je absolutně závislé na rodiči. A ještě ke všemu zpohodlní.“

Otužování a s tím spojená imunita, i o to přicházejí podle Jany děti, které rodiče naloží u domu a které jsou odvezeny až před školu. „Musíme se vrátit ke kořenům. Chodit pěšky, případně u větších vzdáleností využít MHD,“ apeluje.

Sama jako dítě jezdila do školy, která byla od bydliště vzdálená, autobusem. A vystoupila o dvě stanice dříve a zbytek došla pěšky. „Zatímco dříve to byla rarita, když někoho do školy vezli rodiče, dnes je spíše rarita, když jde dítě pěšky. A to je špatně.“

Soutěž mezi školami

Všechny tři děti má ještě na prvním stupni základní školy. Ale už nyní se její nejstarší syn těší, až bude chodit do školy sám. „Vnímá to jako level, na který chce dosáhnout. Až ho nebudeme doprovázet, bude vědět, že má naši důvěru, že to zvládne. Bude to pro něj potvrzení, že už je to velký kluk.“

Když byla v roce 2011 velká stávka a nejezdila v Praze MHD, Jana využila příležitosti a jela do práce na kole. „Byl to úžasný zážitek. Nejezdilo metro, tramvaje, auta… Na cyklostezce byla sice spousta lidí, ale všichni jsme se navzájem zdravili, bylo to úžasné.“

A právě proto organizace vymyslela projekt Pěšky do školy, kdy mezi sebou soutěží jednotlivé školy napříč celou Českou republikou o to, kdo bude mít více pěšky chodících školáků a nejvíce nachozených kilometrů.

„Pestrá dobrodružství můžete s dětmi zažívat pěšky i bez školy. Zdraví je teď na prvním místě,“ uzavírá Jana.