O chátrající nádražní budovu projevily zájem hned dvě instituce. Do svých rukou se ji snaží znovu získat magistrát a Praha 2.

„Jsme v kontaktu se zástupci vlastníka, o koupi máme zájem, určitá jednání proběhla. Protože má zájem tuto věc řešit i magistrát, rádi bychom zkoordinovali případný postup,“ potvrdil Deníku Michael Grundler, místostarosta Prahy 2 pro oblast správy majetku.

Zastavit zkázu vyšehradského nádraží slibuje i náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr, podle kterého plánuje současná koalice budovu nádraží Vyšehrad vykoupit, opravit a užívat.

Stavba ani nezačala

Na sklonku loňského roku se poprvé sešla pracovní skupina městské rady k nádraží Vyšehrad a její členové vyrazili přímo na místo na obhlídku. Výpravní budova je v dezolátním stavu, opadávající omítku zachytávají sítě, aby neohrožovala chodce.

Majitel budovy, společnost RailCity Vyšehrad, má přitom od roku 2015 k dispozici stavební povolení i územní rozhodnutí, stavba dvou věží s obchody a kancelářemi a rekonstrukce historické budovy ale nikdy nezačaly.

„Majiteli pouze skončila lhůta k dokončení tzv. zahájené stavby. Žádost o prodloužení řeší stavební úřad. Již jednou bylo prodloužení zamítnuto, ale magistrátem byla věc vrácena k novému projednání, což se právě děje. Praha 2 s prodloužením nesouhlasila a nadále nesouhlasí,“ uvedl Václav Vondrášek, místostarosta Prahy 2 pro oblast výstavby, územního rozvoje a památkové péče.

Cestující, nebo městské instituce? 

Navzdory havarijnímu stavu není výpravní budova podle magistrátu odsouzena k demolici, naopak by s ní rád počítal. „V budoucnu by budovu mohla využívat některá z městských institucí. Nabízí se i možnost zakomponování stavby nádraží do připravované železniční zastávky Výtoň,“ uvažuje Adam Scheinherr.

Zapojení stávajících nástupišť ale není příliš pravděpodobné. „Obnovení v původní poloze naráží na příliš malé poloměry oblouku kolejí u původní budovy a zejména na požadavky města, kdy IPR Praha i Praha 2 požadují jednoznačně novou železniční zastávku přímo na Výtoni,“ říká k tomu Radka Pistoriusová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Secesní budova nádraží vyrostla ve Svobodově ulici roku 1905 podle návrhu architekta Antonína Balšánka. V roce 1960 přestaly dráhy využívat nádraží Praha-Vyšehrad jako železniční stanici, stále ale fungovala jako výhybna s výpravčím.

V roce 2001 byla výpravní budova prohlášena kulturní památkou. Mezi lety 2003 a 2006 se České dráhy (ČD) a SŽDC přely o vlastnictví, ČD připadly pozemky a SŽDC budova. O objekt usilovala Praha 2, ale neuspěla s žádostí o bezúplatný převod.

Pokuty nezabírají

Nádražní objekt tak koupila v roce 2007 firma Tip Estate s vlastníky z USA. O rok později nechal majitel bez povolení zbourat památkově chráněnou hrázděnou čekárnu na ostrůvku mezi kolejemi a k zemi šlo několika lip a topolů v okolí. Vlastník (v roce 2012 se transformoval na RailCity Vyšehrad) byl opakovaně pokutován památkáři i stavebním úřadem v řádech desítek a stovek tisíc.

V roce 2013 získala firma povolení k rekonstrukci nádraží a v roce 2015 i k dalším stavbám, ale i přes další sankce ze strany úředníků je dodnes nevyužila. Poslední výpravčí ČD zcela opustili nádraží Praha-Vyšehrad v roce 2014, výhybna je ovládána na dálku ze Smíchova.