Je to už tradiční akce, na které lze nakoupit autorskou módu a doplňky za často nižší ceny než nabízí maloobchodní konfekce. Kromě pořádání akce, u které je tato slečna, jak přiznává zatím teprve chvíli, se ale věnuje i svému webovému blogu nazvanému „Co si dneska vezmu na sebe!?"  A z koníčku se navíc stala příjemná práce, která její autorku dokáže uživit.

Když se řekne „módní bloggerka", řada lidí asi nebude vědět, co si má pod tím představit…

Sama to moc dobře nevím. Asi bych řekla, že módní bloggerka je slečna, která žije módou, každý den se fotí a píše o tom. I když udělat takové fotky zabere dost času, takže většinou se fotí spíš dvakrát, třikrát do týdne. V mém případě je výhoda, že se fotím telefonem u zrcadla, což je o dost rychlejší, takže to sice třeba není profi, ale můžu publikovat opravdu každý den. A když potřebuji lepší fotky, samozřejmě si s tím vyhraju.

Takže běžně se vyfotíte prakticky ihned?

Je to rychlovka, stoupnu si před zrcadlo, vyfotím se a za půl minuty je fotka na Facebooku. Zrovna tak si můžu třeba zkoušet šaty v obchodě. Vyfotím se v nich a hned se na webu strhne diskuse, jestli je koupit, nebo ne. Uvedu k tomu cenu a místo a často si pak pro ně přijde někdo jiný.

A co ještě kromě tohoto blogování o módě děláte?

Občas dělám stylistku na focení pro různé internetové obchody a módní firmy, spravuji jim facebookové stránky. Dá se říct, že mě ten koníček živí.

Byla to souhra osudu, nebo jste od začátku plánovala, že se tím jednou budete živit?

Vůbec, byla to opravdu souhra osudu. Než jsem založila Co si dneska vezmu na sebe!?, spravovala jsem Facebook Proti módní šedi v českých ulicích. Když jsem s tím skončila, říkala jsem si, že bych s tím chtěla pokračovat. Jednoho krásného únorového dne jsem stránku spustila, a pak se skoro nestačila divit… Vůbec nebylo plánované, že během tří let tam budu mít 5 700 lidí, že díky tomu pojedu na London Fashion Week, že se stanu tváří mé oblíbené módní značky. Jana Heyduková (její kolegyně z organizačního týmu Dyzajn márketu a zároveň návrhářka a tvůrkyně nejrůznějších vlasových ozdob pod značkou Jane Bond  pozn. red.) mi pomáhá s propagací u sebe, vzájemně si pomáháme a daří se tomu.

Jak se vám líbí móda, kterou potkáváte v pražských ulicích?

Vždycky, když přijde jaro, říkám si, že zimy byly dlouhé a tmavé, takže lidi vycházejí do ulic a mají strašnou chuť kombinovat. Často přitom moc a zbytečně. V jednoduchosti je krása. Ale pravda je, že najít tu jednoduchost je velmi složité. A právě u nás mi přijde, že lidi jsou ohromně schopní to až do extrému přepálit. Často mám chuť za někým přijít a říct mu: Sundej tyto dvě věci a bude to v pohodě. Ženy si zbytečně ubližují tím, že vybírají špatné střihy, příliš dlouhé nebo zbytečně moc krátké sukně. Ale taky jsem dlouho hledala, než jsem zjistila, že když mám větší zadek a štíhlý pas, nemá smysl cpát se do úplých šatů, že je pro mě prostě nejlepší klasický áčkový střih, jaký se nosil v 50. letech.

Říká se: Dobré jídlo, dobrá nálada. Platí něco podobného podle vás  i o tom, když se člověk dobře obleče?

Myslím, že dobře padnoucí oblečení určitě zvyšuje sebevědomí. Než jsem začala bydlet v Praze a dojížděla jsem, ráno jsem vstávala v pět, abych měla čas se hezky vymódit. Když jsem pak nastoupila do autobusu, viděla jsem kolikrát třeba i hezké ženské, které si ani neumyly vlasy, oblékly se do prvního, co objevily, a byly všechny jakoby smutné. Sama za sebe přitom vím, že když se hezky obleču, mám z toho hodně příjemný pocit, jdu, usmívám se a jsem veselá. Když vás pak ještě někdo zastaví, řekne vám, že vám to sluší a popřeje vám hezký den… To přece ženské hned ještě o něco zlepší náladu!

Jaké byly vaše nejlevnější a nejdražší šaty?

Nejlevnější jsou ze second handu asi za stovku a jsou úžasné. Nejdražší byly maturitní, krásné zelené, splývavé, žádný maturitní dort… Stály kolem šesti tisíc korun.

Přiznám se, že jsem čekal i víc.

Ve třiadvaceti letech nemám na to, abych si kupovala róbu za 50 tisíc. Asi by to zatím ani moc nebylo na místě.

Předpokládám, že na Dyzajn márketu šaty za 50 tisíc ani nebudou…

To určitě ne. Budou tam ale návrhářské šaty třeba za čtyři tisíce, což u jedinečného kousku, který nikdo jiný nemá a je ušit přesně na vaši míru, podle mě není nic přehnaného. Když si projdete, co všechno výroba takových šatů na míru obnáší, zjistíte, že to levněji prakticky ani nejde udělat. Ale občas se taková investice vyplatí. Stejně je to i s pánským oblekem. Když se mě kamarádi ptají, kam pro něho jít, obvykle skončíme u toho, že nejlepší je nechat si ho prostě ušít. Pokud muž během pár let nějak výrazně nepřibere, je to úplně něco jiného než oblek, který kupujete s tím, že do něho „jednou dorostete". Pohled na chlapa v krásně padnoucím obleku je podle mě to nejlepší, co může být.

Ještě k sobotnímu Dyzajn márketu. Co na něm bude oproti tomu poslednímu, březnovému jiné?

Tentokrát nebude taková zima (směje se). Co se účastníků týče, je na něm letos opravdu hodně známých a zavedených značek, často půjde o už skutečně renomované návrháře. Protože se na piazzettě koná taky festival pouličního umění Fiesta, bude jich na místě o něco méně než na jaře. Jednoduše proto, že na jaře bylo designerů přes 130 a víc už by se jich na piazzettu Národního ani nevešlo.

Bude na Dyzajn márketu i pánská móda?

Asi nikdy jí nebude tolik jako ženské, protože muži nakupují jinak. Většinou nedělají takové ty drobné nákupy jako my. Většina si jde koupit nové kalhoty, až prostě „dodělá" ty staré. Ale muže samozřejmě zveme, určitě i oni u nás najdou něco hezkého na sebe.

Více o Dyzajn márketu

„Prodejní výstava autorské tvorby umění, šperky, móda, doplňky, cenově dostupný design, kultura, hudba, dobré jídlo, pohodová atmosféra, přátelské prostředí…," to vše je podle pořadatelek Dyzajn márket.

Koná se několikrát do roka na piazzettě Národního divadla, nejbližší dnes, od 10 do 20 hodin. Vedle několika desítek vybraných tvůrců slibují pořadatelky i zajímavý doprovodný kulturní program:

14.00 – 15.30 Pilgrim Pimple

15.30 – 16.00 módní přehlídky (Jane Bond, My Obsession, Kuráž, Lusinda)

16.00 – 17.30 Hi-fi

17.30 – 19.00 písničkář Alasdair Bouch