Pražským seniorům se nežije špatně, ale limituje je například slabší bezbariérovost ulic či zastávek nebo špatný stav komunikací. Takové je sdělení ankety, kterou provedla mezi obyvateli Prahy nad 55 let ekologická organizace Arnika. Účastníci sondy odpovídali na sedm otázek ohledně spokojenosti s životem v Praze.
„Aby se starším lidem v Praze dobře žilo, musí na jejich potřeby myslet i klíčové strategické a rozvojové dokumenty, jako třeba připravovaný Metropolitní plán. Zatím se zdá, že na starší lidi zapomíná, což jsme kritizovali i v našich připomínkách. Pokud si to městští plánovači neuvědomí, bude metropole v kvalitě života zaostávat za západem i nadále,“ upozornil analytik Arniky Václav Orcígr.
Organizace poukazuje i na růst cen bydlení, který doléhá zejména na seniory v nájmu. Loni vyšel průměrný nájemní byt v metropoli na osmnáct tisíc korun, garsonka na zhruba jedenáct tisíc. Průměrný důchod se přitom pohybuje kolem třinácti tisíc. Ani dvojice penzistů si tak často nemůže vyhovující bydlení dovolit.
Služby za lidmi. Ne naopak
V anketě odpovídali převážně spolkově i jinak aktivní lidé včetně těch v předdůchodovém věku. A skladba respondentů se pochopitelně odrazila v odpovědích, například domovy nebo terénní služby pro seniory jsou v průzkumu vnímané jako celkově potřebné, mezi nejpalčivějšími problémy metropole ale jejich nedostatek nefiguruje.
Někteří dotazovaní by uvítali více malých obchodů blízko bydliště. Největší spokojenost projevili s veřejnou dopravou, která je v Praze zdarma pro osoby starší 70 let. Převážně pozitivně respondenti ohodnotili nabídku volnočasových, sportovních a kulturních aktivit. Místní radnice by ale podle účastníků ankety mohly výrazněji prosazovat slevy v této oblasti. Mezi odpověďmi také zazněla směrem k samosprávám přání „pořádat kurzy rehabilitačního tělocviku, výlety po okolí, propojování rodin bez prarodičů s osamělými seniory.“
Společenský život starších Pražanů limituje podle ankety omezená nabídka klidných veřejných budov, kde by se mohli setkávat u cenově dostupné kávy. Pražské kavárny jsou totiž pro většinu důchodců drahé. „Z vlastní zkušenosti vím, že se např. chceme se známými občas sejít a poklábosit, ale je těžké zvolit kde, protože všude je draho a většinou tam vyhrává muzika tak hlasitě, že se téměř neslyšíme,“ uvedl jeden z respondentů.
V Praze dnes žije asi 225 tisíc lidí nad 65 let a za 20 let by jich mělo být kolem 300 tisíc. Podle nové radní pro sociální problematiku Mileny Johnové (Praha sobě) je těmto vyhlídkám třeba přizpůsobovat podmínky ve městě už dnes. „Naším cílem je i významný rozvoj komunitní a terénní služby tak, aby docházely služby za lidmi, a ne naopak. Podporovat budeme také mezigenerační soudržnost a přirozené vazby v komunitě jako nejlepší prevenci sociální izolace,“ upřesnila radní Johnová.
