Záběhlice se rozkládají dílem na území Prahy 4 (Spořilov) a dílem na území Prahy 10 (Staré Záběhlice a Zahradní Město). Spolu s Roztyly byly připojeny k Velké Praze v roce 1922 a následoval strmý stavební rozvoj.
Zemědělský ráz Záběhlic se pomalu začal měnit v živoucí součást hlavního města. Ve 20. a 30. letech vznikly rozsáhlé urbanistické celky rodinných domků na Spořilově a Zahradním Městě. Ty byly po druhé světové válce rozšířeny panelovými sídlišti a začátkem 21. století ve východní části Novým Zahradním Městem.
Staré záběhlice
Staré Záběhlice vznikly jako osada už ve středověku a jejich název je odvozen od „lidí, kteří se zaběhli“, to znamená skryli v údolí Botiče. O tom, proč se tak stalo a před kým se skryli, se však již nedozvíme. Jisté ale je, že v dávných dobách zde stály tři tvrze a na základech jedné z nich byl později vystavěn záběhlický zámek. Druhá tvrz, kam svého času nejednou zavítal i český král Václav IV., definitivně zanikla s výstavbou Hamerského rybníka.
„Na Hamr jsme jako děti chodili bruslit, vždycky jsem po škole odhodila tašku do kouta, vzala brusle a běžela dolů. V létě jsme se zase chodili koupat. V místě kde je dnes vinný sklípek byla jediná pláž s navezeným pískem,“ vzpomíná na dětská léta Eva Vrtálková, která žije na Zahradním Městě od roku 1968.
Dnes je okolí Hamerského rybníka a sousedního románského kostela útočištěm sportovců, výletníků a pejskařů, v zimě pak bruslařů a malých hokejistů. „Kolem rybníka se dnes prochází spousta pejskařů a maminek s dětmi. Všichni jsou k sobě tolerantní, hezky se tam chodí a panuje tam moc hezká atmosféra,“ popisuje Eva Vrtálková současný Hamr.
Zahradní Město
Staré Zahradní Město vzniklo ve 30. letech jako unikátní urbanistický celek rodinných domků obklopených zelení. Tuto starou část později sevřela z východu a západu dvě sídliště. Západní sídliště mělo své centrum kolem obchodního centra Květ. Středobodem východu pak bylo nákupní centrum Cíl.
„Cíl, který obsluhoval hlavně východní část, byl víc zanedbaný. Kdežto Květ byl lépe zásobený, mohli jste tam sehnat třeba výborné francouzské víno nebo úžasné lahůdky. Takže lidé z východu chodili nakupovat k nám na západ,“ směje se Eva Vrtálková. Výstavba panelového sídliště znamenala i růst počtu obyvatel, vznik nových škol, zdravotnických zařízení a zkvalitňování dopravy.
„Záběhlice mám rád právě proto, jak je na malé části Prahy vidět hodně z její historie. Je zde krásný kostel Narození Panny Marie z 12. století nebo novější zámek v Záběhlicích a zámeček Práče. Pak tu máme Zahradní Město, jehož historie je naopak velmi mladá a spjatá s prvorepublikovou výstavbou a nakonec sídliště z 60. a 70. let minulého století.“
Vladimír Novák, starosta Prahy 10
„Naší části Záběhlic říkáme Spořilov starý a nový. Ve spolupráci s Magistrátem se pokoušíme starý a nový Spořilov propojit parkem zakrytím Spořilovské radiály. Smrad a hluk z aut a kamionů tak budou nahrazeny zelení.“ Petr Štěpánek, starosta Prahy 4
„Zajímavostí Zahradního Města jsou jména ulic, která jsou pojmenována podle rostlin. Najdeme zde např. ulici Jahodovou, Malinovou, Kopretinovou, Zvonkovou nebo Sněženkovou. Jedná se o jeden z nejucelenějších uličních systémů v Praze,“ popisuje kronikář Prahy 10 Michal Ezechel.
Spořilov
Další znamenitou ukázkou městského plánování je zahradní čtvrť starého Spořilova. Ta začala vznikat v roce 1924, když ředitel Městské spořitelny na Vinohradech Václav Sklenička založil stavební družstvo Spořilov. Odtud také pochází název čtvrti. Promyšlené zástavbě vévodí funkcionalistický kostel sv. Anežky České. V 60. a 70. letech na zástavbu rodinných domků navázala socialistická sídliště. Ke škodě celého Spořilova rušná Spořilovská spojka rozdělila území na dvě části.
Co říkají místní lidé?
„Žije se mi tady příjemně, vždy tu bylo ticho, klid a mír. Jsou tu školy, poliklinika a další služby, ale zaparkovat se tady nedá. Když jsem byla dítě, byla tu všude pole. Do míst, kde stojí dnešní poliklinika, jsme chodili králíkům pro trávu. S dalšími dětmi jsme tu jezdili na koni a s babičkou jsme vyháněly ovce na louky kolem budovy Sokola. Později ale zelené plochy zmizely a nahradily je paneláky.“ Lenka Veselá, žije v Záběhlicích od roku 1955
„Žiji tu s manželem a jsme úplně spokojení. Máme tu všechno. Naše nejoblíbenější místa na procházky jsou kolem rybníku a zámku.“
Marie Nováková, v Záběhlicích žije asi 30 let
Slavní obyvatelé ZáběhlicMezi slavné osobnosti, které prožily v Záběhlicích svůj život patří například herec a komik Jaroslav Štercl, operní pěvec Václav Zítek, zpěvák Karel Zich nebo významný český toxikolog Zdeněk Bardoděj. Dnes můžeme v záběhlických ulicích potkat například herečku Ljubu Krbovou s manželem Ondřejem Neffem nebo operní pěvkyni Dagmar Peckovou. Malíř a grafik Vladimír Pechar o spořilovské části Záběhlic říká: „Po více než čtyřiceti letech spořilovského bydlení jsem spokojen a neměnil bych snad jen za vyšehradskou kapitulu. To by tam ale nesměli pouštět návštěvníky. Takže zůstanu raději doma na Spořilově.“