Vyhlášení samostatné republiky bylo zejména ve Vysočanech dost slavnostní událostí, a to díky existenci mnoha kulturních a společenských spolků. Tolik očekávaný den zhroucení Rakousko-Uherska konečně nastal 28. října roku 1918. „Samovolní řečníci rozpřádali debaty, zda budeme samostatným královstvím, či zda se spojíme se sousedními státy, kdo bude naším králem a zda to bude někdo z Romanovců,“ vysvětluje mluvčí Prahy 9 Marie Kurková. „Jiní, ti pokrokovější, dokazovali, že musíme být republikou a prezidentem že by měl být profesor Masaryk, který tak prosazoval naši samostatnost. Ženy a děvčata se postupně vytrácely, aby se opět vrátily převlečené do národních krojů. Z radnice se odlomil dvouhlavý orel, podobně i z trafiky. Objevilo se několik červenobílých praporů.“

Za první republiky, v roce 1922, byly Vysočany připojeny k Praze. V té době zaznamenaly ekonomický růst, jehož kořeny ale sahají až do dob monarchie. Svoji první továrnu zde postavil už v roce 1896 Emil Kolben. Ten do Vysočan investoval po celou dobu první republiky a další továrníci ho následovali. I kvůli němu se malá vesnička změnila v prosperující městskou část. Druhá světová válka jí ale způsobila velkou ránu.

Městská část v plamenech

Dne 25. 3. 1945 provedlo 650 těžkých bombardovacích letadel americké 15. letecké armády nálet. Po skončení leteckého poplachu se obyvatelům, kteří přežili, naskytla tragická podívaná. Celá oblast byla postupně zahalena hustou clonou černého dýmu a prachu. Nejvíce byly postiženy právě Vysočany. Obětí bylo podle matrik celkem 369 a 416 osob bylo zraněno. Hmotné škody dosáhly jedné a tří čtvrtin miliardy korun v tehdejší měně. Sto budov bylo srovnáno se zemí, dalších šedesát téměř zničeno a 1200 poškozeno. Vysočanský průmysl ztratil šedesát objektů, mezi nimi továrny takového významu, jako byly Českomoravské strojírny s oddělením automobilky Praga.

„Svoje dětství jsem prožila ve válce,“ vzpomíná rodačka z Vysočan paní Ryšánková. „A moc dobře si pamatuji na bombardování. Žili jsme na rohu pod nádražím v budově s velkou prodejnou Odkolek. Všude kolem nás padaly pumy a přežili jsme jen díky našemu hlubokému sklepu. V něm jsme byli naskládaní jako brambory. Nečekali jsme, že se někdy něco stane, a pak přišlo tohle. Dům jsme museli opustit, ale už za půl roku jsme se vrátili, protože Odkolek měl zájem na obnovení prodejny a budovu rychle opravil.“

Parašutisté fandili Vysočanským

Vysočany nebyly však jen útočištěm průmyslu, ale také sportu. Už od roku 1909 zde působí fotbalový klub Vysočany, který během své historie několikrát změní jméno. Patřil dlouho mezi elitu pražského fotbalu a za války se na něj chodil koukat například komik Vlasta Burian a také parašutisté Gabčík a Kubiš. Kubiše po atentátu na Reinharda Heydricha ošetřoval MUDr. Hrubý, funkcionář vysočanského fotbalového klubu.

Za náletu byla zasažena část hřiště, ale největší pohroma čekala klub až v roce 1982. Do objektu Pragovky se vloupal zloděj, který si toho sice moc neodnesl, ale nenapadlo ho nic lepšího než zahladit po sobě stopy založením požáru. Dřevěná budova lehla popelem, shořelo téměř veškeré vybavení, nenávratně zmizela kronika oddílu, poháry a další ceny ze staršího období. „V tomto těžkém období nám ale pomohla samotná česká reprezentace,“ vzpomínal dlouholetý hráč, trenér, funkcionář a pozdější správce pan Brabenec. „Museli jsme sice odstranit státní znaky, ale zbytek sezony jsme odehráli v národních dresech.“ Přesto se ale téměř do roka a do dne podařilo vybudovat nové zázemí a již na podzim 1983 byl plně obnoven chod klubu.

Co říká o Vysočanech starosta Jan Jarolím?
„Městská část Praha 9 v současné době patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím částem metropole. Je to především díky nové výstavbě v místech, kde dříve stávaly velké průmyslové podniky. Jednou z úspěšných revitalizací je území tzv. Zeleného ostrova, kde nejprve vznikla O2 arena a dnes se tam staví nejmodernější kongresové centrum v ČR. Věřím, že to nebude dlouho trvat a staré průmyslové Vysočany budou připomínat už jen některé bývalé výrobní haly s puncem historicky cenné památky, v nichž budou galerie nebo muzea.“
Starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS).

Jak jsme žili v Československu. Vysočany - co říkají místní.

Věděli jste, že…

… vinice mají ve Vysočanech dlouhou tradici? První se dají dohledat již v roce 1115. V 17. století zde má své vinice i slavný rod Nosticů, ale pozemky často měnily majitele. O obnovu místních vinohradů se od roku 1996 zasazuje vinařské družstvo sv. Václav.

… v roce 1898 byla prodloužena tramvajová dráha z Balabenky k vysočanské lékárně (dnešní náměstí OSN)? Trať provozoval František Křižík. V roce 1907 ji prodal Elektrickým podnikům za 2 200 000 korun.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Hloubětína. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.