Ostroh nad řekou lákal k výstavbě opevnění už rané Přemyslovce. První český král Vratislav II. nechal dokonce prostou pevnost přestavět ve své hlavní panovnické sídlo. I když ho brzy nahradil Pražský hrad, Vyšehrad zůstal významným opěrným bodem českých panovníků.

Už ve středověku se pod Vyšehradem nacházela bohatá kupecká osada, jíž kromě hradu vévodilo hned několik kostelů. V dalších stoletích se z Vyšehradu stala pevnost. Její stavbě však padlo za oběť malé městečko nacházející se pod ostrohem. Obydlí byla vypálena a obyvatelé donuceni se odstěhovat. Oběť to byla téměř zbytečná, protože vyšehradská pevnost se až na některé kratší epizody nijak zvlášť vojensky neuplatnila.

Vyšehrad tak, jak ho známe dnes, vznikl v druhé polovině 19. století zásluhou Vyšehradské kapituly v čele s probošty Václavem Štulcem a Mikulášem Karlachem. Chrám sv. Petra a Pavla byl přestavěn v novogotickém slohu a vedle něj začalo vznikat pohřebiště českých velikánů, jemuž dominuje hrobka Slavín. Peníze na ni věnoval továrník a starosta Smíchova Petr Fisher, který pak celou monumentální hrobku předal spolku Svatobor. Na hřbitově, kterému se podle hrobky také začalo říkat Slavín, je pohřbeno na šest set významných osobností.

Nezvalův pohřeb

Roku 1958 zde byl například pochován básník Vítězslav Nezval. Pohřeb oblíbeného umělce se stal velkou událostí. „Zaznívá Nezvalova báseň Sbohem a šáteček s pozměněným posledním veršem čtvrté strofy: tvým osudem je let, mým osudem byl zpěv. Rakev s tělem básníka je za zvuků Internacionály přenášena z katafalku ke hrobu, po doznění Internacionály je spuštěna do země. Podruhé a naposledy zní českému básníkovi státní hymna,“ popisoval tehdejší tisk. O kousek dál jsou ve svých hrobkách pohřbeni čeští vládci Vratislav II. s manželkou, Konrád I. Brněnský, Soběslav I. i Soběslav II.

Vyšehrad však není jen vršek kopce obklopený hradbami. Je to také živoucí čtvrť, byť druhá nejmenší v celé Praze. Městečko na úpatí kopce zůstalo samostatným městem až do roku 1883, kdy bylo připojeno k Praze. Jeho největším pokladem jsou kubistické domy ze začátku 20. století, jaké byste nenašli nikde jinde na světě. Původně měla být postavena v kubistickém stylu veškerá místní zástavba, z plánu architekta Josefa Chochola však sešlo. Nakonec vzniklo takových domů jen pár, většina z nich je na Rašínově nábřeží.

Jedličkův ústav funguje sto let

„Málokterý architekt si tehdy troufl předložit platícímu klientovi tak progresivní projekt. Většina stavebníků pořád ještě názorově vězela v předchozí stavební epoše plné historizujících stylů. Proto pro ně byla představa této nové architektury spíše děsivá. Obávali se samozřejmě také o své, podobně smýšlející klienty. Co kdyby nechtěli bydlet v těchto prolamovaných krabicích?“ popisuje nesnáze pokrokových architektů Kateřina Racková z projektu Praha neznámá.

V roce 1913, před založením republiky, vznikl na dohled od vyšehradského pahorku proslulý Jedličkův ústav. Dodnes pomáhá dětem s tělesným postižením. Jeho začátky v malém domku na ulici V Pevnosti na Vyšehradě sice byly skromné, ale brzy si získal velké renomé. Ačkoliv se v dalších letech objevily snahy přesunout ho do jiné části města, nestalo se tak a Jedličkův ústav už více než sto let funguje na stejném místě. „Měli jsme docela tvrdý režim, protože vždycky, když nám něco nešlo, museli jsme si poradit sami. Nesměli jsme se vymlouvat na své postižení, protože jednou se o sebe budeme muset postarat sami, a co potom?“ vzpomíná bývalá chráněnka Anežka Malíková na svá léta v ústavu.

Co říká starosta Prahy 2 Jana Černochová?
Vyšehrad lidé vnímají jako nejstarší sídlo českých panovníků. Ale nesmíme zapomínat, že Vyšehrad není jen pevnost, katedrála a hřbitov se Slavínem. Je to také čtvrť, kde jsou k vidění krásná místa, například unikátní kubistické domy (v Neklanově ulici). Jediné, co mě trápí, je osud Nádraží Vyšehrad. O odkup budovy usilujeme dlouhodobě, v tomto volebním období je to priorita.
Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová.

Jak jsme žili v Československu - Vyšehrad.  Místní lidé - Kateřina Jeřábková.

Věděli jste, že …

… Vyšehradská kapitula vlastní cennou relikvii, lopatku svatého Valentýna. Ve svátek tohoto světce bývá pravidelně vystavována.

…Vyšehradská skála, která se majestátně zanořuje do Vltavy, byla dlouho překážkou v místní dopravě. Až v roce 1904 byla skála konečně prolomena a vznikl Vyšehradský tunel. O šest let později jím začaly jezdit první tramvaje a v letech 19491967 také trolejbusy.

… Vyšehrad je nesmazatelně spojen s mytologickými postavami starých Slovanů Kroka, Libuše, Přemysla Oráče, Horymíra s koněm Šemíkem a mnoha dalšími. Archeologové ale dokázali, že zde žádné staroslovanské osídlení nebylo. V letech 19451970 sem ale byla přenesena z Palackého mostu alespoň sousoší bájných předků od Josefa Václava Myslbeka. Jen sochy Přemysla a Libuše byly zničeny během amerického náletu v roce 1945 a musela je nahradit věrná kopie.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Josefov. Máte z této čtvrti fotografie z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz .