Když vstoupilo Československo do samostatné éry, byly Vršovice městem s železnicí, zavedeným tramvajovým provozem, čilým spolkovým životem, městskými domy, několika školami, kostelem a další městskou vybaveností.

Původní vršovické domky v západní části obce začaly ustupovat novostavbám už na přelomu 19. a 20. století. Východní část vyrostla z velké části až po II. světové válce. Urbanistický rozvoj byl dovršen v 50. a 60. letech. „Tehdy se začalo stavět kolem stadionu Slavie a všechny ulice se jmenují po sovětských satelitech a městech. Teprve později se začalo stavět směrem ke kostelu sv. Václava,“ vzpomíná Zdeněk Krchov, který ve Vršovicích vyrůstal.

Místo sportu zaslíbené

Ve Vršovicích není jen městská zástavba, ale hlavně velká koncentrace sportovních areálů a sportovců. „Vedle stadionů Bohemians, Slavia a plaveckého stadionu bylo ve Vršovicích hřiště na házenou, několik hřišť pod Bohemkou, venkovní koupaliště, Sokol a další sportovní zázemí,“ popisuje pan Krchov. Po dobu trvání Československa vznikaly a zanikaly menší sportovní kluby a ty všechny potřebovaly svá hřiště.

Nejslavnější sportovní oddíly jsou dnes jednoznačně zelenobílí Bohemians a červenobílá Slavia. „Bohemka byla v 50. letech celá dřevěná, ale když se začala tělovýchova socialisticky rozvíjet, tak se modernizoval i stadion. Z tvárnic se postavily zdi a na nich ochozy a tribuny,“ vzpomíná dále pan Krchov. Michal Ezechel, kronikář Prahy 10, doplňuje historii slávistického stadionu. „Fotbalový klub SK Slavia Praha se sem přestěhoval až v roce 1953, kdy přišel o své hřiště na Letné. O stavbě nového stadionu se uvažovalo dlouhá léta, ale slavnostně byl otevřen až 7. května 2008.“

Továrny

U zrodu vršovického průmyslu byla proslulá továrna na košile a jemné prádlo značky Zvon, která patřila Josefu Feiglovi. „Feiglovka“ stála na rohu ulice Vršovická a Moskevská a definitivně zanikla spolu s výstavbou nového panelového sídliště. Byly zde továrny na cukrovinky značky Koa a Kanold, mlékárna, octárna nebo továrna na elektrospotřebiče ETA. Nejproslulejší vršovickou továrnou je ale Waldeska neboli Koh-i-noorka se svým patentním knoflíkem a „KIN-girl“.

Výroba drobného kovového zboží začala v pronajaté kolně a brzy se díky manažerským schopnostem Jindřicha Waldese přesunula do velké haly s více než 600 dělníky. Waldeska nestačila uspokojovat poptávku po svém zboží, a tak se v roce 1921 rozšířila o továrny v New Yorku a dalších místech po celém světě. Jindřich Waldes je tak vedle Tomáše Bati právem považován za nejúspěšnějšího českého prvorepublikového podnikatele.

Vršovice ale nejsou jen sport a továrny. Vršovičáci mohou být náležitě pyšní i na dva modernistické kostely sv. Václava a Husův sbor. Oba vznikly začátkem 30. let 20. století. Autorem kostela na náměstí Svatopluka Čecha je světoznámý architekt Josef Gočár. Husův sbor projektoval architekt Karel Truska. Na kostelech zaujmou především zajímavě řešené věže s typickými symboly každé církve kalichem a křížem. 

Zábava 

Vršovice byly vždy nejhustěji obydlenou částí Prahy 10. Kam si místní mohli po práci odskočit za zábavou, když zrovna nešli fandit? Za kulturou se chodilo do Sokola nebo do kina Vzlet a Pilotů. Oddech ve společnosti přátel nabízel bezpočet hospod a hospůdek, které jsou ve Vršovicích dodnes. Klid a procházku místní nacházeli hlavně v Heroldových sadech.

Největším prvorepublikovým hitem byla ale pouť v Edenu. „V roce 1922 byl postaven velký zábavní a sportovní park Eden. Vznikl po vzoru vídeňského Pratru v místě dnešního stadionu Slavie,“ dodal Ezechel. Byly zde stánky a restaurace, promenády, vodní laguny, začarovaný zámek, pouťové atrakce, střelnice, velké vodní tobogány a daší. Dominantou byla horská dráha.

Co říká o Vršovicích Vladimír Novák, starosta Prahy 10 „Vršovice jsou čtvrť s působivou historií. Vznikaly v době, kdy byl úplně jiný provoz, nebylo tolik aut. To se dnes bohužel promítá do nejpalčivějšího problému, kterým je parkování. Je potřeba najít řešení a ptát se místních. “

Co říkají místní lidé - Vršovice.

Věděli jste, že… … na nádraží ve Vršovicích byl 29. října 1918 zadržen c.k. místodržitel hrabě Coudenhove. Udivený místodržitel byl předán Antonínu Švehlovi, který mu oznámil vznik samostatného Československa.
… vršovický učitel Jan Zelenka pomáhal parašutistům po atentátu na Heydricha. Aby nepadl do rukou Němců, spáchal 17. června 1942 sebevraždu.
… poloha vršovického nádraží umožňuje posouvání vagonů i bez využití lokomotiv. Může ze to desetipromilový spád. Tuto raritní výhodu mají jen 3 nádraží v Evropě.
… „český Edison“ František Křižík ve Vršovicích zkoušel své pokusy s novým tramvajovým pohonem.

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá do Slivence. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz