První písemné zmínky o českých obcích jsou zpravidla velmi strohé a suchopárné. V případě Chuchle to ale neplatí. Nejstarší text o osadě nás totiž zpravuje o zázraku. „Dne 19. ledna 1132 dlel pan biskup Menhart ve vsi Chuchli a jednoho dne za soumraku stal se div neslýchaný a velmi hrozný,“ zpravuje nás kanovník vyšehradský.

Večer se z místních skal utrhl obří balvan a začal se rychle valit na dům, v němž duchovní spal. Menhart se ale v předtuše něčeho zlého probudil, vstal z postele a poodešel od ní. O pár vteřin později prorazil velký kus skály zeď a dopadl přímo na biskupovo lůžko.

Obec je ale spjatá i s dalšími údajnými zázraky…

Pramen si oblíbila Marie Terezie

Dnešní součástí Velké Chuchle je i Malá Chuchle, dříve samostatná obec, která nejvíce proslula v 18. století. Vyvěrá zde totiž mariánský pramen, který byl svého času považován za léčivý. Roku 1729 u něj podle pověstí došlo k zázračnému uzdravení polského šlechtice, který se napil z jeho vod. V obci proto vyrostly lázně. Vodu z pramene si následně nechávala dovážet císařovna Marie Terezie.

Jak se však později zjistilo, voda ve skutečnosti žádné léčivé vlastnosti nemá. I přesto si ale mnoho lidí Malou Chuchli oblíbilo a jezdilo sem za odpočinkem. Dodnes na lázeňskou minulost odkazuje ulice V Lázních a některé tamní objekty, jako třeba klasicistní vila Maria, ve které kdysi pobýval spisovatel Jaroslav Vrchlický. Menší a proslulejší z Chuchlí byla připojena k Velké Praze již roku 1922, ta Velká až o 46 let později.

Kvůli trilobitům se vědec naučil česky

Okolí Velké Chuchle se může chlubit také nalezišti vápence. Ta v 19. století zaujala i proslulého francouzského paleontologa Joachima Barranda, který rád zkoumal zdejší zkameněliny.

Předávali mu je právě dělníci z vápenných lomů v Chuchli, kterým za to platil od kusu. Aby se s nimi lépe domluvil, naučil se Barrande obstojně česky. Po francouzském vědci jsou pojmenovány Barrandovské skály.

Oblíbenou památkou a světovým unikátem z této doby je vápenka Jiřího Pacolda, postavená roku 1880. Díky patentu se zde mohl zpracovávat i netříděný vápenec. Svému účelu sloužila vápenka do roku 1938.

Za komunistického režimu byla málem stržena, ale povedlo se ji opravit a dnes je kulturní památkou. Její areál přitáhl do Velké Chuchle i filmaře, natáčel se zde třeba snímek Přísně tajné premiéry režiséra Martina Friče.

Závodiště vzniklé za půl roku

Když se řekne Velká Chuchle, většině lidí se jako první vybaví koňské dostihy. S nimi je Praha spjatá už odedávna, dříve se pořádaly u Invalidovny v Karlíně, pak na smíchovské Císařské louce. Nakonec se však hlavním dějištěm závodů stala právě Velká Chuchle.

Plán vybudovat závodiště oznámil český závodní spolek magistrátu v lednu 1906 a v srpnu již bylo hotovo. Během první světové války sice areál sloužil jako pole, svou dřívější slávu ale rychle nabyl zpět a už v roce 1921 se zde konal první ročník Českého derby, tehdy pod názvem Cena Čsl. Jockey Clubu.

Na jeden z prvních ročníků se přišel podívat i sám T. G. Masaryk, závodiště ale hostilo i jiná slavná jména, třeba Vlastu Buriana či Adinu Mandlovou. Ve Velké Chuchli se běhalo dokonce i za druhé světové války, vyloučeni však byli žokejové židovského původu.

Až do 80. let mohli diváci obdivovat nejen koně, ale také působivé secesní tribuny. V roce 1985 je bohužel nahradilo dnešní železobetonové pódium.

Spálené stáje a mrtvý dostihový trenér

Chuchelského závodiště se dotkla i tragédie z doby osvobozování Prahy, o které se zmiňuje místní kronika. „Dne 9. května v 17 hod. se dali Němci na útěk před blížící se vítěznou Rudou armádou. Prchali ke Zbraslavi. Ukradli rolníkům koně i vozy. Na přejezdu dráhy v obci zanechali vlečný vůz naložený municí a zapálili. Výbuchy byla vyražena okna v celém okolí, zapálen strážní domek a koňské stáje na závodišti; 3 koně uhořeli a s nimi všechny zásoby krmiva a slámy.“

O dva dny dříve zde byl Němci zastřelen dostihový trenér Karel Šmejda. Jeho pomníček je na závodišti dodnes k vidění.

Co říká starostka Velké Chuchle

Věděli jste, že…

… o původu jména Velké Chuchle se vedou dohady. Prý by mohlo být odvozeno od slov blíže neurčeného českého knížete, který zde jednou lovil zvěř, při tom si kýchl, a pronesl „Hle, chuch!“. Střízlivější teorie hovoří o odvození ze jména místního šlechtice, jistého Chuchla, nebo od slova chuchvalec.

… s Chuchlí jsou spjaty i začátky české aviatiky. V roce 1911 po úspěšném překonání dálkového letu z Pardubic do Prahy na zdejším závodišti přistál se svým letadlem Blériot XI Jan Kašpar. Vzdálenost 121 km překonal za 92 minut. Jeho letoun je dodnes uložen v Národním technickém muzeu.

 … chuchelský Sokol byl založen roku 1907. Cvičení a další akce pořádá dodnes. Pro nedostatek financí vznikla první sokolovna až v roce 1922, a to přestavbou obytného domu Josefa Czáka, který ho spolku věnoval. V době osmého Všesokolského sletu, v roce 1926 byl založen i Sportovní klub Čechoslovan Velká Chuchle.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Prosek. Máte doma historické snímky z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.