Původně se vesnice u Prahy jmenovala Zadní Ovenec a poprvé je zmíněna v listině z první poloviny 13. století potvrzující statky kláštera sv. Jiří papežem Řehořem IX. Tehdy patřil klášteru i Přední Ovenec, dnešní Bubeneč.

Ovenec přitom pochází ze staroslovanského slova ov, neboli beran. Jméno Troja se začalo užívat až po postavení stejnojmenného zámku hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka na konci 17. století. Ve století následujícím byl zámek využíván jako výchovný ústav pro mladé šlechtičny, dokud ho v roce 1842 nekoupil velící generál v Čechách, nechvalně známý Alfred kníže Windischgrätz, který v revolučním roce 1848 potlačil povstání v Praze. Na Troju měl ale hrabě pozitivnější vliv, jelikož zde založil mnoho vinic a inspiroval další Pražany ke stavbě svých vlastních předměstských rezidencí. Netrvalo dlouho a ves začínala mít ambice se k samotné Praze připojit.

Troja Aloise Svobody

První pokusy o připojení se uskutečnily v roce 1910, kdy radnice Prahy vyjednávala se zastupitelstvem Troji o rozšíření města. Plány ale přerušila první světová válka. Samotná Troja se přesto v tomto období rozšiřovala, a to v nemalé míře kvůli velkostatkáři a vlastenci Aloisi Svobodovi, který zde prožil celý život. Ke konci 19. století koupil Trojský zámek a jeho rozsáhlé pozemky a na počátku 20. století zmodernizoval místní mlékárnu, zabýval se provozem pivovaru a přičinil se o rozšíření místní pekárny. Také dlouhodobě navrhoval zlepšení silničního spojení Troji s Prahou a prodloužení tramvajových a autobusových linek až do Troji.

Nápad to však nebyl nový. Svou elektrickou dráhu Praha Libeň Vysočany chtěl do Troji prodloužit v 90. letech 19. století už František Křižík. Na tramvaj si však Troja musela počkat až do roku 1977.

Alois Svoboda je však především znám svou štědrou donací Troji a Praze. Když se totiž konečně Troja roku 1922 připojila k hlavnímu městu, rozhodl se velkostatkář na oslavu 70. narozenin Tomáše Garrigua Masaryka a dvěstěpadesátiletého výročí úmrtí Jana Ámose Komenského darovat městu Trojský zámek, zámecké zahrady a rozsáhlé okolní pozemky (přes 82 hektarů). Alois Svoboda si přál, aby pozemek posloužil městu k účelům vědeckým a vzdělávacím, a sám navrhoval, aby byla část využita k výstavbě zoologické zahrady.

Dlouho očekáváná zoologická

Zoologickou zahradu v Praze chtěl prosadit už v 19. století Vojta Náprstek, ale o její realizaci se začalo vážně hovořit až v roce 1919. Tehdy byla vybrána komise pro založení pražské zoologické zahrady, která o čtyři roky později pověřila přípravnými pracemi středoškolského profesora Jiřího Jandu.

V roce 1926 se začalo se stavbou prvních pavilonů. Původně bylo pro zoologickou zahradu vyměřeno pouhých 8 hektarů, ale když byla zoo roku 1931 slavnostně otevřena, zaujímala již trojnásobný prostor. Dnes se rozkládá na 58 hektarech.

Prvním zvířetem zoo byla vlčice Lotta a po ní lvice Šárka. Brzy se do zahrady nastěhovali dnes již proslulí koně Převalského a v roce 1934 daroval herec Vlasta Burian dva lachtany kalifornské. Dnes se může zoologická zahrada pochlubit více než 5000 kusy zvířat a 676 druhy. Pražská zoo se však v minulosti nestala pro Trojany jenom místem relaxace, ale také útočištěm za druhé světové války.

Za války bránili most

Pod Zakázankou poblíž velké voliéry dravců se ve skalním masivu nachází vstup do historické štoly, pocházející z poloviny 19. století.

Několik desítek metrů dlouhá štola, která pravděpodobně vznikla se záměrem kutat železnou rudu, sloužila za druhé světové války jako protiletecký kryt. Kdykoli se rozezněla siréna, utíkali se zaměstnanci zahrady a místní do štoly schovat. Úkryt zde však našly i ženy a děti během Pražského povstání v roce 1945. Muži mezitím vykopávali zbraně ukryté po celou dobu války v zoologické zahradě a jali se hájit Trojský most. Na něm tehdy vyrostlo přes 20 barikád, které odolaly tvrdému útoku nacistických jednotek, a dokonce i přímému dělovému nárazu. Na jejich počest byl most roku 1946 přejmenován na most Barikádníků. Ten již dnes nestojí, ale jeho nástupce, otevřený roku 1980, jméno zdědil.

Co říká o Troje starosta městské části Praha – Troja pan Ing. Tomáš Bryknar?
Do dnešních dnů si Troja zachovala ráz venkova uvnitř metropole, s jedinečným charakterem, a řadou příležitostí pro volnočasové aktivity Pražanů. Je to již 27 let, kdy se Troja stala samostatnou městskou částí. V průběhu let se rozrostla o mnoho nových obyvatel, kteří se rozhodli žít v této rezidenční čtvrti, přesto neztratila svého sousedského ducha, pospolitost a zdravý patriotismus. Městská část Praha – Troja je nejen pro občany, ale i miliony návštěvníků vyhledávaným místem trávení volného času v areálech zoologické a botanické zahrady, Trojského zámku se zahradou, nabízí vyžití ve sportovních areálech klubu SaBaT, Sokola, vodáckých základen nebo na cyklotrase podél řeky. Za všechny kulturní a společenské události stojí za zmínku Trojské vinobraní, které se koná každý rok v září na nádvoří a v zahradách Trojského zámku. Velká obliba Troje přináší problémy v dopravě, obzvláště o víkendech, kdy se Trojská ulice naplní kolonami aut jedoucími do zoologické a botanické zahrady. Dostupnost Troje se navíc zkomplikovala zřícením Trojské lávky a je v zájmu nás všech její bezodkladné znovuvybudování. Věřím také, že plánované rozšíření záchytného parkoviště u Trojského mostu umožní plynulejší provoz autobusů pražské integrované dopravy, vylepší návštěvníkům cestování za zábavou a odpočinkem do Trojské kotliny a našim obyvatelům usnadní cesty domů.
Starosta městské části Praha-Troja Tomáš Bryknar.

Věděli jste, že…

… kaple svaté Kláry v Troji je opředena pověstmi? V polovině 20. století byli místní přesvědčení, že v kapli straší. Občas se jen tak znenadání rozezněly zvony, i když v kapli nikdo nebyl. Když se tam šlo několik odvážlivců podívat, zjistili, že strašidlem je malá opička šplhající po laně, která utekla z nedaleké zoo.

… Alois Svoboda usiloval také o výstavbu Botanické zahrady na jím darovaném území, a ačkoli se o její realizaci začalo jednat již v 30. letech minulého století, stavba byla stále odsouvána? Nakonec návštěvníkům Botanická zahrada otevřela své dveře až v roce 1966.

… lanovka v Zoo Praha je nejkratší lanovou dráhou v České republice? Její provoz byl zahájen v roce 1977 a návštěvníci v ní mohou procestovat necelých 106 metrů a zdolat tím převýšení 50 metrů.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Kobylis. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.