Co říká starostka Prahy 10 Renata Chmelová?
Vršovice jsou součástí Prahy 10, která se řadí s téměř 110 000 obyvateli jako šesté největší město v republice. Svou polohou tvoří širší část centra hlavního města Prahy a zároveň se jedná o centrum desáté městské části. Žije zde kolem 35 000 obyvatel. Mezi významné dominanty určitě patří moderní trojlodní sakrální kostel sv. Václava, který se nachází na náměstí Svatopluka Čecha. Autorem je architekt Josef Gočár. Dále to je i kostel Církve československé husitské, Vršovický zámeček, továrna Koh-i-noor Waldes, KD Eden nebo Kubánské náměstí. Vršovice jsou známe také díky fotbalu. Necelé dva kilometry, vzdušnou čarou od sebe, leží dva prvoligové kluby SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905. Určitě sem každý Pražan aspoň jednou v životě zavítá a pokud ne, srdečně ho zvu. Jedná se o klidnou, zajímavou a moderní část Prahy.

Renata Chmelová.

Co říkají místní lidé?

Ester Fischerová
Ve Vršovicích žiji již šestým rokem. Nedá se popřít, že některé zdejší dominanty jsou esteticky přinejlepším poněkud pochybné, například místní barevná obludnost zvaná Chemopol. Další z dominant, stará továrna Koh-i-noor. Já do ní chodím pouze proto, že se v jejích útrobách skrývá příjemný a zásobený antikvariát U dvou antikvářů. A pokaždé se ve vstupní chodbě ráda podívám na nápis "Pracovní iniciativou ke splnění úkolů". Gočárův kostel svatého Václava na Čechově náměstí je památkou hodnou shlédnutí, jeho stupňovitá struktura je nepřehlédnutelná a jeho schody skýtají milé posezení. Toto je část Vršovic, která stále zůstává rezidenční. V noci je zde stále ticho a klid a do obchodu v pyžamu se tu odváží kdekdo. Pokud bychom se posunuli blíže k Vinohradům, do Krymské ulice a jejího okolí, přijdeme do jednoho z pražských "party-places". Kaváren a hospůdek je zde nespočítaně. Bydlet v této ulici je pro změnu velice náročné, neboť obzvláště v pátek a v sobotu se zde hlučí až do ranních hodin.

Ester Fischerová.

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.