Co říkají místní lidé
Dan Souček
Ve Stodůlkách žiju od roku 1993 a prožil jsem zde de facto celé své dětství a mladí. Tato čtvrť se během 25 let změnila k nepoznání. Lidé už se nebrodí k provizorní autobusové zastávce blátivými cestami, je zde krásný centrální park, moderní radnice či zimní stadion. Stodůlky jsou velmi dobře pokryté linkami MHD, celá čtvrť je v docházkové vzdálenosti od stanic metra, na letiště to trvá pouhých 20 minut. Jako negativum bych zmínil problém s parkováním, původní kapacita sídlišť nepočítala s intenzitou dnešní automobilové dopravy a další rozšiřování je poměrně složité.
Co říká o Stodůlkách starosta městské části Praha 13 David Vodrážka?
"Území Prahy 13 bylo původně typickou zemědělskou oblastí. Nebylo zde žádné přímé dopravní spojení s Prahou ani dnes běžně dostupné služby jako například lékař nebo pošta. V současné době patří Stodůlky mezi nejvíce rozvíjející se městské části s velkým podílem mladého obyvatelstva. Tento fakt je dán především tím, že v 70. letech byla započata výstavba souboru sídlišť Jihozápadní Město. V současnosti, z velké části díky konceptu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který umožňuje další zahušťování výstavby v již zastavěném území, bojujeme s developerskými projekty, které by významně zahustily již zastavěné území. Taková forma rozvoje s sebou přináší problémy spojené s vyšší hustotou dopravy, zaplněností vzdělávacích zařízení a jiné poměrně negativní aspekty. Praha 13, jakožto okrajová část Prahy, se rovněž potýká s problémem parkování. Často bývá zastávkou pro středočeské řidiče, kteří své vozy v naší městské části zaparkují a dál do centra pokračují městskou hromadnou dopravou. Proto jsme byli hlavními iniciátory projektu velkokapacitního parkoviště P+R na Zličíně, napojeného na stanici metra, který po svém dokončení pojme až tři tisíce aut. Teď je na tahu současné vedení Prahy. Věřím, že i přes tuto skutečnost je a zůstane Praha 13 pro své obyvatele tzv. dobrou adresou, místem, ve kterém se nám všem bude dobře žít."
O projektu Jak jsme žili v Československu
Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.
Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.