Věděli jste, že…

Maják – Na tehdejší dobu byla vodárenská věž ve Kbelích úctyhodným inženýrským počinem. Věž měří 43 metrů a její světlo bylo vidět až 80 km daleko. To značně ulehčovalo pilotům lokalizovat letiště i za velice špatného počasí.Zdroj: MČ Praha 19…Takzvaný Kbelský maják se stal roku 2004 chráněnou kulturní památkou. Vodárenská věž, která sloužila také jako maják, byla vybudována v roce 1928. Tehdy měl maják svítivost údajně jako 1 000 000 svíček. Celkem stavba stála kolem 830 000 korun.

…10. května roku 1945 letiště v Kbelích přivítalo první zastupitele československé exilové vlády, která se po osvobození rychle vracela do vlasti, aby nastolila pořádek. Mezi členy takzvané Košické vlády byl její předseda Zdeněk Fierlinger, Klement Gottwald a Zdeněk Nejedlý. Na počest jejich návratu do vlasti byla Rudou armádou uspořádána vojenská přehlídka.

Bývalá Avia. Po komunistickém puči se v Avii nadále vyrábělo, ale pod jiným jménem: Závod Jiřího Dimitrova Letňany.
Jak jsme žili v Československu. Letňany - obci dali název uprchlíci z Letné

…20. prosince roku 1943 se u železničního přejezdu silnice ze Kbel do Satalic stala tragická železniční nehoda. Čelně se zde srazily dva osobní vlaky č. 1111 a 1160, které svážely pracující do vysočanských, letňanských a čakovických továren. Při srážce zemřelo na místě 23 osob a 110 jich bylo zraněno, dalších 19 osob zemřelo později v nemocnicích na následky zranění. Příčinou bylo nedorozumění na výhybně u zastávky Praha-Kbely.

…Ve Kbelích se nejen létalo, ale také jezdilo. V roce 1949 Autoklub Praha – Střed uspořádal mezinárodní motocyklový závod o Velkou cenu hlavního města Prahy. Jel se na okruhu Kbely-Letňany-Prosek-Kbely a dlouhý byl 8070 metrů. Přes nepříznivé počasí přihlíželo závodům asi 60 tisíc diváků.

Klášter – Původní klášter sester boromejek skončil jako garáž pro zemědělskou techniku. Kostelní věž s pěticípou hvězdou byla unikátem snad v celé republice, který se stával zájmem objektivu mnoha fotografů.
Jak jsme žili v Československu. Řepy - obec spjatá s loupežníkem Babinským

O projektu Jak jsme žili v Československu

 Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz .