Co říká o Podolí starostka městské části Praha 4 Irena Michalcová?
Z Braníka je to do Podolí sotva pár kroků. Spojuje je řeka, široká nábřežní komunikace s tramvajovou tratí a slavná cyklostezka, kterou využívají stovky cyklistů denně. Ale už dávno před tím, než u nás začal prudký rozvoj cyklistiky a kolečkového bruslení, to bývala oblíbená běžecká stezka a neméně oblíbené korzo pro seniory a maminky s kočárky. Byla bych ráda, kdyby na to noví uživatelé nezapomínali a byli ohleduplní, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům. Zdá se mi, že řeka určila dnešní charakter Podolí jako místa pro sport, rekreaci a trávení volného času, i když v minulosti to bylo území vinic, zeleninových zahrad a rybářských usedlostí. Podolí je ale pro mne i místem jedné smutné události. V srpnu 1968 zastřelili vojáci sovětské okupační armády na podolském nábřeží bez důvodu dva patnáctileté chlapce. Jejich památku dnes připomíná na domě naproti Veslařskému ostrovu pamětní deska.
close Irena Michalcová. info Zdroj: Archiv zoom_in

Věděli jste, že…

… Podolská vodárna není první vodárnou postavenou v Podolí. Už v roce 1882 byla zde zprovozněna Vinohradská vodárna zásobující Královské Vinohrady a v roce 1885 Pražská vodárna, jež zásobovala Smíchov, Malou Stranu a Karlín. Za První republiky však už přívod vody nestačil a na jejich místě vyrostla v roce 1922 nám již známá Podolská vodárna, která svou noblesou turisty plete, a ti ji považují za Parlament České republiky.

… V ulici Na Zlatnici se pozornému člověku naskytne zajímavá podívaná. Jedna z vil je totiž vybavena hvězdárenskou kopulí. Tu si tam nechal nainstalovat v roce 1924 lékárník František Fischer, amatérský astronom. Pro zájemce pořádal pozorování meteorů a vedl i kurz selénografie. Hvězdárna zanikla po smrti lékárníka v roce 1966, ale část vybavení dodnes slouží ve hvězdárně v pražských Ďáblicích.

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz