Co říká o Novém Městě starostka městské části Praha 2 Jana Černochová?
Nové Město je po Vinohradech největší částí Prahy 2. Nese rukopis Karla IV. a kam se podíváte, tam je historie, stará i novodobá. Naše „dvojková“ Novoměstská radnice, chrám svatého Cyrila a Metoděje spojený s historií operace Anthropoid, Emauzy, Tančící dům, Rašínovo nábřeží s náplavkou, památník obětem bombardování 14. února 1945, které připomíná pamětní deska na budově Všeobecné fakultní nemocnice. Také ale Karlov, Apolinář, Albertov, Podskalí…, a to nemluvím o Sedmikostelí, prostoru vymezeném gotickými kostely ve středu a mýtickou kaplí Božího těla. A samozřejmě Karlovo náměstí, největší náměstí ve střední Evropě, které čeká kompletní revitalizace. Přijďte si prohlédnout vítězné projekty na výstavu, která právě probíhá v budově radnice v Praze 2.

close Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová. info Zdroj: Deník / Dimír Šťastný zoom_in

Co říká o Novém Městě starosta městské části Praha 1 Pavel Čižinský?
Prvního dubna 1347 se Karel IV. poprvé zmínil o svém plánu založit Nové Město. O necelý rok později tak i učinil. Vymezil Novému Městu nezvykle velký prostor, neboť očekával, že bude hodně těch, kteří zde budou chtít stavět a zejména bydlet. Asi by ho tedy nepotěšilo, kdyby viděl dnešní situaci - kdy se spíš musíme snažit obyvatele v centru města udržet. Snad by nám tedy fandil v tom, že se Nové Město snažíme co nejvíc pro život místních zpříjemňovat, k čemuž, věřím, přispěje i brzká revitalizace Václavského náměstí a následný návrat tramvají. Lepší propojení s Vinohrady a celkově s Prahou 2 nyní Novému městu chybí."

close Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský. info Zdroj: Deník / Dimír Šťastný zoom_in

Co říkají místní lidé - Zoran Stehlík

Před několika lety jsem byl nadšený z představy, že dojde k oživení veřejného prostoru na náplavce Rašínova nábřeží. Domníval jsem se, že půjde o kavárny, galerie, divadelní představení atd. Alespoň takto nám byl záměr prezentován.

Bohužel jsem byl velmi nemile překvapen, stejně jako většina místních obyvatel, do jaké podoby se takzvané oživení dostalo. Prostor mezi Železničním a Jiráskovým mostem se stal doslova party zónou, jež místní obyvatele obtěžuje hlučnými hudebními produkcemi. Tisícové davy návštěvníků, kteří zde hromadně konzumují alkohol, pak danou lokalitu naprosto devalvují a z dříve příjemné promenády na břehu Vltavy vytvořili pomyslný nejdelší bar v Praze.

Doufám, že po téměř sedmi letech problémů se situace dostane do stavu, jak bývá obvyklé v památkové zóně jakéhokoliv civilizovaného evropského města.

close Zoran Stehlík. info Zdroj: Archiv zoom_in

Zoran Stehlík

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu. 

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.