Co říká o Libni starosta městské části Praha 8 Ondřej Gros?
Libeň je mým rodištěm a místem, kde jsem prožil celý život, navštěvoval základní školu i gymnázium, takže k ní mám srdeční vztah. Je to největší čtvrť v rámci Prahy 8, kde se snoubí stará dělnická zástavba, ulice s vilkami i nová moderní architektura. Je to čtvrť Bohumila Hrabala, který v ulici Na Hrázi prožil velkou část svého života. Libeň je spojena také s židovským obyvatelstvem, což připomíná i Nová synagoga na Palmovce.
Je to část města, kde si můžete odpočinout v Thomayerových sadech u Vltavy, zajít na dobré pivo do vyhlášených restaurací, zasportovat si. Libeňský zámek, kde mám tu čest pracovat jako starosta, patří k nejoblíbenějším svatebním destinacím, což je snoubenci opravdu hojně využíváno.
Libeň má také bohatou historii. Právě na zdejším zámku byl v roce 1608 uzavřen Libeňský mír mezi Rudolfem II. a Matyášem Habsburským, právě zde začínal korunovační původ Leopolda II. v roce 1790. A v Libni se také odehrál hrdinný útok na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Tuto událost na místě připomíná památník, který nechala vybudovat městská část Praha 8 v roce 2009. Hrdiny protinacistického odboje pak připomínají také názvy ulic v nejbližším okolí místa atentátu.

Starosta Prahy 8 Ondřej Gros.

Co říkají místní lidé?

Kamila Krbcová
Libeň pro mě znamená hlavně Palmovku a její přilehlé okolí. V Libni jsme se narodila, žili tu mí prarodiče a pak i rodiče. Přes Palmovku se ještě před pár lety moji bývalí kluci za mnou báli jezdit, protože po setmění by herny v dohledu výlezu z metra nikdo nespočítal na prstech jedné ruky. Dneska si tam může člověk posedět na dřevěných designových lavičkách, které jak by se teleportovaly z Dejvic. Místo kopečkové zmrzliny za 9 korun, na kterou jsme chodili na základce, si dneska můžete dojít na quesadillu a dobré kafe do Decady. Venkovní sezení, které sdílí s vedlejším podnikem Na Palmě plným skvělých piv z minipivovarů, dělá z okraje Palmovky druhou náplavku.
Libeň je v pohybu. Ne vždycky k lepšímu. Palác Svět už je spoustu let zabedněný a konstruktivistický skvost připomíná jen rezivějící globus. Mezi nově vznikajícím luxusním bydlením na ostrově o svoje místo bojují zahrádkáři a svérázná hospůdka U Budyho, kde s volejbalem začínal můj děda. Postupně mizí místa libeňských pábitelů, ačkoli z Jagušky to je cítit pivem a friťákem pořád stejně. Byla by krása, kdyby si Libeň uchovala svůj špinavý svéráz, udržela alespoň pár zaplivaných čtyřek a pořád skýtala útočiště v nepříznivým počasí bezdomovcům pod viaduktem a nestala se jen další generickou hipster čtvrtí. A také kdyby se konečně povedlo něco udělat s tou prokletou radnicí.

Kamila Krbcová.

 

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.