Co říkají místní lidé

Filip Žáček
Letňany od pádu totality prošly naprosto zásadní proměnou. Z šedého sídliště pro zaměstnance Avie a Letova se stává dynamicky se rozvíjející čtvrť kombinující klid daný umístěním na okraji Prahy a zároveň stále ještě dobrou dopravní dostupnost MHD do centra města. Letňany považuji za ideální čtvrť pro rodiny s dětmi – klidné a zelené prostředí s množstvím nových hřišť a příležitostmi pro sportovní aktivity (tenis, plavání, šerm, squash…). Občanská a komerční vybavenost je také na dobré úrovni a rodiče tak nebudou mít problém cokoli sehnat nebo si zařídit. Možná jen mladší generace přijde trochu zkrátka, když se za bary a kluby musí vydat do centra. Nová výstavba je sice trnem v oku některých „starousedlíků“, nicméně objektivně přispívá k tomu, aby se z Letňan nestal skanzen – a to nejen z pohledu architektonického, ale i demografického. Co by však zásadně mohlo narušit současný charakter Letňan je premiérem prosazovaná „vládní čtvrť“ pro více než deset tisíc úředníků.

Filip Žáček.Zdroj: Archiv

 

Klášter – Původní klášter sester boromejek skončil jako garáž pro zemědělskou techniku. Kostelní věž s pěticípou hvězdou byla unikátem snad v celé republice, který se stával zájmem objektivu mnoha fotografů.
Jak jsme žili v Československu. Řepy - obec spjatá s loupežníkem Babinským

Co říká o Letňanech starosta městské části Praha 18 Zdeněk Kučera?
V Letňanech žiji se svojí rodinou celý život a neměnil bych. Letňany jsou díky výjimečnému geografickému umístění (blízkost metra, výstaviště, řada sportovišť, letiště apod.) moderní, dynamicky se rozvíjející čtvrtí. To samozřejmě přináší i řadu problémů, zejména s nedostatečnou infrastrukturou. Výsledky demografické studie například potvrdily akutní nedostatek lékařů. Naším cílem je proto vytvořit co nejvhodnější podmínky pro nové lékaře, zejména pediatry. Dalším z problémů, který naši městskou část velmi trápí, je doprava. Především nedostatek parkovacích míst pro rezidenty a problémy s celkovou dopravní obslužností, související s pokračující výstavbou v Letňanech. Také se nás dotýká problematika vnějšího okruhu, kterou chceme společně se sousedními městskými částmi řešit. I přesto je ale Praha 18 krásným místem k životu se spoustou zeleně a jedním z největších lesoparků v rámci celé Prahy. I já v něm často trávím volný čas, a to při sportu, nebo při relaxaci s rodinou.

Zdeněk Kučera.Zdroj: Archiv

Otevření tratě. Ministr dopravy Alois Indra roku 1961 slavnostně otevřel trať spojující Radotín s Krčí a s Prahou Vršovicemi. Nová železniční trať tvořila 1. etapu přestavby celého pražského uzlu.
Jak jsme žili v Československu. Radotín - město z vápenného prachu

O projektu Jak jsme žili v Československu 

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu. 

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.

Pohlednice. Dnešní Horní Měcholupy nemají se starými pohlednicemi příliš společného. Největší ztrátou je jistě zámek, který byl zbourán.
Jak jsme žili v Československu. Horní Měcholupy - dříve bez vlaku, dnes sídliště