Co říkají místní lidé

Tereza Jeřábková
V Kyjích bydlím už přes 10 let a stále mě udivuje, jak tak klidné místo obklopené přírodou je součástí hlavního města. Není zde typický městský ruch, ale dostatek klidu a okolní příroda nabízí mnoho možností, jak trávit čas. Kyje jsou součástí Prahy 14, resp. Prahy 9. Tato část Prahy je veliká a Kyje jako okrajová část mnohdy nedosáhnou na kulturní vyžití a společenské akce.
Jak jsme žili v Československu - Kyje. Tereza Jeřábková.Zdroj: Redakce

Jihozápadní město. Zleva akad. arch. Milan Klíma a ing. arch. Václav Valtr z projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy u modelu Jihozápadního města I.
Jak jsme žili v Československu. Stodůlky - sídliště ze zemědělské osady

Co říká o Kyjích starosta městské části Praha 14 Radek Vondra?
Kyje jsou jednou ze čtvrtí Prahy 14. V čele s románským kostelem sv. Bartoloměje představují její historickou část. Díky nim má Čtrnáctka nejen sídliště, ale i místo s nefalšovanou vesnickou atmosférou, kde soused zná souseda a kde se lidé rádi navštěvují. Vzhledem k tomu, že zde už 25 let žiji, vím o tom své. Velkou devizou Kyjí je také krásný velký rybník. Jeho břeh – navíc nedávno revitalizovaný – vybízí k procházkám, dá se tu i příjemně běhat (ostatně právě v Kyjích se konal i jeden z ročníků terénního triatlonu Xterra). Kdo radši jí než sportuje, může zde využít grilovací místo s lavičkami, stolem i ohništěm. V zimě, když se zadaří a pořádně mrzne, rybník se stane úžasným místem pro setkávání. Pro lidi na něm vymetáme bruslařskou dráhu, se sousedy sem nosíme čaj, svařák nebo kávu… prostě je tu fajn. Málokdo asi taky ví, že na našem rybníce se před lety pořádaly rychlobruslařské závody. Kyje mají i školu – ZŠ Šimanovská. Přestože její historie sahá 200 let nazpět, žáci tu nikdy neměli pořádné sportovní zázemí. To se teď snažíme napravit – stavíme tu novou tělocvičnu s šatnami a dalšími prostory. Pokud vše dobře dopadne, stihneme vše tak, aby novou sportovní plochu mohly děti využívat už od září 2019.
Jak jsme žili v Československu - Kyje. Pavel Vondra.Zdroj: MČ Praha 14

Cukrovar – Průmysl se v Modřanech po 2. světové válce natolik rozmohl, že zde bylo přes 9000 pracovních míst.
Jak jsme žili v Československu. Modřany - čtvrť postavená z cukru

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.

Brigádníci. Na stavbě Jižního Města se zásadním způsobem podíleli také brigádníci, například z Národní fronty. Výstavba domů se stala inspirací filmu Panelstory aneb Jak se rodí sídliště.
Jak jsme žili v Československu. Háje - z chaloupek vyrostlo sídliště