Jak jsme žili v Československu. Tento týden v Krči

Adam Snellgrove 25. 7. 2019

Pražský deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden zveřejňujeme historické zajímavosti a archivní snímky z jednotlivých pražských čtvrtí z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik a archivů, necháme si vyprávět od místních obyvatel. V dalším díle, který vychází v pátek 26. července, se podíváme do Krče!

Co říkají místní lidé

Jakub Elof
Co říci ke Krči? Je to taková trochu zvláštní čtvrt, která byla v minulosti výrazně pozměněna výstavbou Jižní spojky, kvůli které musela ustoupit velká část původní výstavby. Takže k nevýhodám čtvrti: hlavní je Jižní spojka a na ní přilehlé komunikace, které tu vytváří enormní hluk a prach. Což je ještě umocněno tím, že ji zasadili do údolí a vše se tu hrozně rozléhá.
A výhody? Krčský les je moc fajn. A i když se zanedbává a chátrá, tak jsou tu Tomayerova nemocnice, porodnice a IKEM. Rázem je ta čtvrt taky divná, kus tvoří staré vily, kus nové rodinné domy a v tom jsou staré činžáky a mezi tím pěkně naskládané paneláky.
A jak se tu žije? Co nám zavedli modré zóny, tak zase o trochu hůř, ale dosti za to může, že sem denně jezdí hrozně lidí do práce auty. Takže nebýt Jižní spojky, kravaťáků co sem jezdí do práce a být tu nějaká ta infrastruktura, která je vždy nahuštěná jen na jednom místě, tak je to snová čtvrt. A ve které jiné nemocnici málem srazíš stádo muflonů, než dojedeš ke správnému pavilonu?

Jakub Elof. Zdroj: Archiv

Sídliště. V době dokončení bylo největší v Praze. Na unikátní dvanáctipodlažní věžové domy se přijel osobně podívat i Nikita Chruščov.

Jak jsme žili v Československu. Malešice jako bojiště velmocí

Praha

Co říká starostka Prahy 4 Irena Michalcová
Dnes skoro nikoho, kdo po Jižní spojce projíždí Prahou 4, nenapadne, že vlastně projíždí Krčí. Nové velkokapacitní komunikace často vytvořily nové hranice a rozdělily staré čtvrti. Pokud pojedete od Spořilova k Barrandovskému mostu, máte po pravé ruce Horní Krč se stanicí metra Kačerov a po levé straně Dolní Krč. Právě Dolní Krč se svým zámečkem připomínající malou Hlubokou (kdysi zde stávala tvrz, kterou prý dobyl Jan Žižka) bývala v dávné minulosti významnější, ale právě jí nejvíc ublížila výstavba Jižní spojky, za kterou je dnes Dolní Krč téměř neviditelná. Nicméně i pro její obyvatele přichází čas změn v podobě nové stanice, respektive nových stanic pražského metra, jehož linka D povede právě tudy. Co rozděluje, může i spojovat, z Jižní spojky je spousta výjezdů, které vás mohou přivést do Prahy 4, Dolní i Horní Krče, k rybníku Labuť, do Krčského a Kunratického lesa…

Irena Michalcová. Zdroj: Archiv

TESLA. Televizory Tesla vyráběné ve Strašnicích byly svého času velice oblíbené. Na snímku z roku 1960 je tehdy nový model Ametyst s úhlopříčkou 43 cm.

Jak jsme žili v Československu. Strašnice proslavila vozovna tramvají

Praha

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.