Co říkají místní

Kateřina Klobalová
Do Jinonic jsme se přistěhovali před 21 lety a okamžitě jsme se cítili doma. Je to klidná, příjemná čtvrť pro rodinný život. Po Prokopském údolí jsme jezdili s dětmi na kolech, na rybník chodili bruslit a do Sokolovny cvičit. Zamilovala jsem si Jinonice, místo, kde se dá volně dýchat a v centru města jsme za 15 minut. S povděkem sleduji, že se "moje" čtvrť, až na areál Waltrovky, překotně nemění a ponechává si své kouzlo. Potkala jsem tu milé lidi a snad jediné, co bych uvítala, je otevření malých kaváren nebo bistra pro posezení.
Jak jsme žili v Československu. Kateřina Klobalová.Zdroj: Redakce

Plavecký stadion. Pro místní jistě vítanou změnou byla proměna bývalé cementárny na plavecký stadion, který sloužil jak sportovním výkonům, tak i relaxaci.
Jak jsme žili v Československu. Podolí - čtvrť plovárny a porodnice

Co říká o Jinonicích starosta městské části Praha 5 Daniel Mazur?
Jinonice získaly v posledních dvou stoletích jméno jako sídlo několika významných továren, např. Walter (později Motorlet) nebo Tresoria. Na jejich místě rostou nyní nové kancelářské a rezidenční projekty, ale zároveň jsou Jinonice důležitou vstupní branou do velkých zelených oblastí Vidoule, Děvína a Prokopského údolí. Vyvážení ochrany a kultivace těchto parků s nevyhnutelným rozvojem zástavby – nové budovy na Waltrovce, i dlouho ve vzduchu visící Radlická radiála – je mezi prioritami hlavního města i Prahy 5.
Starosta Prahy 5 Daniel Mazur.Zdroj: Deník / Martin Divíšek

Pivovar. Proslulý byl po celém světě. I proto do něj v roce 1961 přijela na praxi čtyřčlenná delegace z Kuby.
Jak jsme žili v Československu. Braník - zdejší pivo chválil sám císař

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz

Strahovský tunel – Výstavba Strahovského tunelu započala v roce 1980, dokončena byla až roku 1997. Tunel je dlouhý 2004 metrů a v případě nebezpečí by dokázal pojmout až 15 tisíc obyvatel.
Jak jsme žili v Československu. Strahov - kolem kláštera vyrostly stadiony