Co říká o Hodkovičkách starostka městské části Praha 4 Irena Michalcová?

Hodkovičky jsou specifickou a unikátní částí Prahy 4, ale která čtvrť či lokalita u nás na „čtyřce“ takovou není… S dalšími čtvrtěmi naší městské části spojuje Hodkovičky nejen fakt, že byly kdysi připojeny k Velké Praze a po různých administrativních a teritoriálních veletočích skončily a zůstaly součástí Prahy 4, ale hlavně to, že ve středověku byly majetkem vyšehradské kapituly. Více méně stejný nebo alespoň podobný je také původní zemědělský a zahradnický způsob obživy jejích obyvatel.

Hodně se změnilo v předminulém století s touhou Pražanů mít svá letní sídla daleko od ruchu velkoměsta, ale zase ne moc daleko od civilizace. Část Hodkoviček se proměnila ve vilovou čtvrť plnou zajímavých staveb. Ne náhodou si je jako místo pro život vybrala řada osobností, mimo jiné dlouholetý kancléř prezidenta Masaryka Přemysl Šámal či oblíbený zpěvák našich babiček Rudolf Cortés. Dnes tu na ploše dvou kilometrů čtverečních, v krásném přírodním prostředí, žije 3.500 obyvatel Prahy 4, věřím, že šťastně a spokojeně.

Irena Michalcová.

Věděli jste, že…

… svou vilu měl v Hodkovičkách také režisér Martin Frič, autor filmů Cesta do hlubin študákovy duše nebo dvojfilmu Císařův pekař, Pekařův císař. Architekt Ladislav Žák se ve Fričových službách postaral o vybudování vily zaobleného tvaru s pásovými okny a několika terasami, která je dnes památkově chráněná a patří k vrcholům funkcionalismu v Česku.

… Hodkovičky jsou místem, kde se v roce 1978 odehrála jedna známá česká vražda. Čtyřiadvacetiletý Antonín Vorel, kterého nechali kvůli dřívějším sexuálním útokům vykastrovat, zde ze vzteku nad svým osudem zavraždil škrcením a 34 ranami nožem zmatenou seniorku, která špatně vystoupila z autobusu a bloudila po sousedství.

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu.

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz