Co říká o Vinohradech starostka Prahy 2 Jana Černochová?

Naši předci, na něž se při péči o Vinohrady snažíme navazovat, stavěli tuto čtvrť tak, aby na jednom náměstí stály kostel, škola, divadlo, radnice i společenský Národní dům. Z okna své pracovny se na půvabné náměstí Míru stále nemohu vynadívat. K prapůvodním vinohradům pak odkazuje vinice Grébovka. V centru metropole vznikají medailová vína, na něž jsme v Praze 2 náležitě pyšní, stejně jako na celé zrekonstruované Havlíčkovy sady – a obecně všechny parky, kterých je na Vinohradech opravdu hodně. Ducha vzdělanosti a noblesy se z Královských Vinohrad nepodařilo vyhnat ani komunistům, přestože se o to pokusili bezprecedentním rozdělením této čtvrti do pěti (!) městských částí. A nechci se nikoho z ostatních městských částí dotknout, ale Vinohrady a Praha 2 jsou pro mě synonymum. Můj domov – a má srdcová záležitost navěky.

Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová.

Co říkají místní lidé - Barbora Hančilová

Bydlení na Vinohradech má výhod dost – je to blízko centru, snadno dostupné jsou tři krásné parky: Riegrovy sady, vodárenský a vršovická Grébovka. Pro mě, jakožto milovníka vietnamského jídla, je tu kam zajít na oběd. Nevýhodou pro mě je podchod pod magistrálou mezi stanicí metra Muzeum a Vinohrady – bydlím kousek od Rozhlasu a často jím musím pozdě večer procházet. Není to právě příjemné místo, kde by se člověk cítil bezpečně. Nicméně mají tam dobrou pizzu.

Další nevýhodou asi je, že na tyhle spodní Vinohrady blízko Václaváku se často přelévají skupinky turistů, typicky partičky mladých kluků hledajících noční kluby, které není úplně nejpříjemnější v noci potkávat. A pak je tu samozřejmě kauza Transgas. Prostor kolem nebyl zrovna nejutěšenější, ale ta budova je fascinující a architektonicky jedinečná a je mi líto, že nebude revitalizovaná.

Barbora Hančilová.

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu. 

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.