Co říkají místní lidé

Dan Souček a Nikol Škodáková
Nikol: Na Břevnově žiju 20 let a nemůžu si stěžovat. Vše důležité je v okolí a co nejvíce oceňuji je zeleň kolem. Často také jezdíme za Prahu a tato pozice je také praktická, protože na dálnici jsme za 5 minut. Dan: Na Břevnov jsem se přestěhoval před rokem, ale okolí mého bydliště znám velmi dobře, neboť v té samé ulici bydlí moje babička a v dětství jsem zde trávil mnoho času. Nejvíce oceňuji spoustu zeleně a tím i širokou možnost sportovního vyžití. S prodloužením metra na Petřinách se výrazně zlepšila dopravní dostupnost. Člověk velice ocení klidnou oázu – Oboru Hvězda.

Dan a Nikol.

Co říká o Břevnově starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář?
Břevnov se vždy těšil pověsti oblíbené klidné rezidenční lokality, která to má blízko do Hvězdy, na Ladronku nebo třeba i na pražský Hrad, pokud obrátíme směr. Dochozí vzdálenosti samozřejmě nezmizely, přibyla ale auta, a to hodně. Dopravní situace na Patočkově ulici, která vede auta z a do tunelu Blanka, často připomíná dálnici D1 nejen "rychlostí", zvlášť když se začnou regulovat vjezdy do tunelu. Tohle asi vyřeší jen dokončený okruh. Nejen proto, že na Břevnově sám bydlím, pevně doufám, že to bude co nejdřív. Pokud si však ucpanou tepnu odmyslíme, má Břevnov pořád co nabídnout. Třeba krásný areál Břevnovského kláštera s jeho rybníčky a oranžérií, tutéž v Kajetánce, Bělohorskou ulici s jejím stále ještě drobnoživnostenským kouzlem, koupaliště Petynku nebo vynikající školy a školky. Břevnov se zároveň neustále rezidenčně rozvíjí, naštěstí ale nejde o žádnou masivní výstavbu, spíš jednotlivé budovy, které vhodně doplňují charakter této čtvrti.

Starosta MČ Praha 6 Ondřej Kolář.

O projektu Jak jsme žili v Československu

Kdo by odolal prohlížet si stará alba a zažloutlé fotografie dokumentující dobu minulou. Jak lidé před sto lety vítali vznik Československa, jaký byl spolkový život, ale i důležité mezníky v uplynulých sto letech ve vašem městě, obci nebo čtvrti. To vše budete nacházet každý pátek na stránkách vašeho regionálního Deníku. Připravili jsme totiž nový naprosto unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu, který bude mapovat 100 let od pádu Rakousko-Uherska až po současnost v řadě míst vašeho regionu. 

Máte doma zajímavé snímky Vaší čtvrti z let 1918 – 1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.